Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americký Senát schválil Kinga českým velvyslancem, Trumpová nakonec od kandidatury couvla

Americký Senát schválil Kinga českým velvyslancem, Trumpová nakonec od kandidatury couvla

Senát Spojených států schválil nominaci podnikatele a dlouholetého člena Republikánské strany z Wisconsinu Stephena (Steva) Kinga jako nového amerického velvyslance v České republice. Kinga navrhl Bílý dům letos v červenci, 19. září jej schválil zahraniční výbor Senátu.

O jménu nového velvyslance v Česku se začalo spekulovat v médiích loni v listopadu, když byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump. Výměny politicky jmenovaných velvyslanců jsou po změně administrativy v USA podle politologů obvyklé.

Předchozím velvyslancem v Česku byl od září 2014 Andrew Schapiro, jehož jmenoval bývalý prezident Barack Obama. „Není lepší zaměstnání, než reprezentovat USA v Praze,“ okomentoval Kingovu nominaci Schapiro na twitteru.

„Americký prezident Donald Trump dává nominací člověka blízkého Bílému domu a špičkám Republikánské strany jasně najevo, že Česká republika je důležitým spojencem USA. Ukazuje se, že Donald Trump bude v rámci EU klást důraz na střední Evropu,“ sdělil ČTK po Kingově nominaci mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.

O místo velvyslankyně v Praze loni krátce po Trumpově vítězství ve volbách projevila zájem jeho první manželka Ivana, rodačka ze Zlína. To přivítal prezident Zeman, který tehdy uvedl, že lepší velvyslankyni by Spojené státy do Česka poslat nemohly. Trumpova bývalá manželka ale nakonec podle Zemana tuto funkci odmítla s tím, že by to bylo příliš pracovně náročné.

King se podle televize Fox News v minulosti mimo jiné zabýval vyšetřováním porušování občanských práv pro Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a působil také na ministerstvu zemědělství. Je dlouholetým členem Republikánské strany a působil i v jejím vedení.

Deník Milwaukee Journal Sentinel uvedl, že Kinga nepojí s Českou republikou žádné osobní ani diplomatické vazby. To ale v případě politicky jmenovaných diplomatů není nic výjimečného. King ale s Trumpem navíc nemá žádné skutečné politické vztahy a během loňských republikánských primárek si zachovával neutralitu, poznamenal list.

Kingův vliv ve Washingtonu vychází z kontaktů na vlivné republikány, především na předsedu Sněmovny reprezentantů Paula Ryana a někdejšího šéfa Republikánské strany a bývalého personálního šéfa Bílého domu Reince Priebuse.

King je označován za bývalého Ryanova politického patrona. Oba se znají z Janesville, kde se narodili, a Ryan jako dobrovolník působil v roce 1988 v Kingově neúspěšné volební kampani do Senátu. Tehdy konzervativec King prohrál s umírněnou republikánkou Susan Engeleiterovou. Později se role obrátila a v roce 1998 to byl King, kdo Ryanovi pomáhal s kampaní do Kongresu. Ryan volby vyhrál a v roce 2009 ve Sněmovně reprezentantů USA usedl poprvé.

King stál také za Priebusem a jeho kandidaturou na předsedu celoamerického výboru Republikánské strany (RNC), tedy faktického šéfa strany. V předsednictvu strany King působil jako jeden ze zástupců státu Wisconsin.

Zajímavostí je informace listu GazetteXtra, že během loňských republikánských primárek získal Kingův hlas Trumpův rival Ted Cruz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1