Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Američtí prezidenti už do Česka nejezdí. Nemáme společné téma, může za to i Zeman

ANALÝZA: Američtí prezidenti už do Česka nejezdí. Nemáme společné téma, může za to i Zeman

Zatímco na konci minulého století byly vřelé a ještě v předchozí dekádě plné nadějí na úzkou spolupráci, nyní česko-americké vztahy zažívají chladnější období. Americký prezident v Česku nebyl osm let a nezdá se, že by se to mělo v brzké budoucnosti změnit. Zásadní událostí tak je soukromá návštěva americké „trojky“, předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana. Jeho pobyt v Praze ale přináší i šanci na restart.

Je třetím nejvýznamnějším politikem Spojených států hned po prezidentovi Donaldu Trumpovi a viceprezidentovi Miku Pencovi. Česko navíc chválil a ocenil stoletou spolupráci mezi Washingtonem a Prahou. Přesto návštěva předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana v českém hlavním městě zanechala i trpkou stopu.

Češi totiž byli v nedávné době zvyklí na jiné kalibry americké politiky. Za posledních 28 let navštívila Prahu čtveřice prezidentů. George Bush mladší a Barack Obama tu byli dokonce dvakrát. Nyní to však vypadá, že Donald Trump bude prvním lídrem nejmocnější země světa od revoluce, který do Česka nepřijede.

Mimochodem, osm let čekalo Česko na návštěvu amerického prezidenta jen jednou. Mezi lety 1994 a 2002 však mělo útěchu v tom, že Američané vítali českou hlavu státu v Bílém domě. Bill Clinton tam hostil Václava Havla v roce 1998, George Bush mladší v září 2002, o dva měsíce později přijel zase on do Prahy.

Ani to není momentálně na pořadu dne. Poslední snaha prezidenta Zemana o oficiální přijetí americkým protějškem dopadla fiaskem. Hrad tvrdil, že už je schůzka předběžně dohodnutá, aby následně mlžil o jejím odložení. Zatím na neurčito.

„Nemůžu mluvit o tom, jestli pan prezident Zeman pojede do USA nebo ne. Zastupuji legislativu, ne exekutivu,“ prohlásil v Praze Ryan, který se s českou hlavou státu také nesešel. „Odkázal bych na prezidentskou kancelář ohledně toho, proč jsme se sešli nebo nesešli,“ komentoval. Hrad se vyjádřil ve smyslu, že si Zeman první setkání se zahraničním státníkem v novém funkčním období šetří pro Slovensko.

Klaus začal, Zeman dokončil

Celá anabáze s Ryanovou návštěvou však jasně dokládá, že vztahy mezi Spojenými státy a Českou republikou v poslední době ochladly. „Nebyly ideální. Dlouho trvalo vyslání amerického velvyslance, Washington také nesl nelibě některé výroky prezidenta Zemana,“ glosuje pro INFO.CZ publicista Tomáš Klvaňa.

Důvodů, proč k narušení vztahů došlo, bylo hned několik. Klvaňa připomíná, že zatímco Havla ve Washingtonu přijímali srdečně i mimo oficiální příležitosti, jelikož ho považovali za přítele USA, který říká pravdu a nesnaží se jen podlézat, jeho nástupce Václav Klaus už tuto roli nezvládl.

„Nepochopil, že USA může kritizovat, ale měl by to dělat za zavřenými dveřmi, jelikož si Američané cení udržování dobrého obrazu navenek. Klaus měl v Bílém domě vždy jen polopracovní nebo pracovní setkání,“ připomíná někdejší mluvčí druhého českého prezidenta.

Přesto za Klausovy éry první muži Spojených států do Prahy jezdili. V roce 2007 tu byl George Bush mladší, který jednal o americkém radaru v Brdech, a dvakrát také Barack Obama. K většímu propadu došlo až během prvního funkčního období současného prezidenta Miloše Zemana.

Trumpovi vadí Rusko i Čína

Zeman stočil českou zahraniční politiku více na východ. Vřele ho vítají v Rusku a Číně, tedy v zemích, které jsou ve vztahu k USA vnímány jako největší konkurenti.

Současná hlava České republiky udržuje dobré vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, obklopila se na Hradě podezřelými spolupracovníky v čele s bývalým jednatelem české pobočky ruského ropného gigantu Lukoil Martinem Nejedlým, jenž na krytu svého telefonu nosí Putinovu podobiznu.

Dalším Zemanovým poradcem je někdejší přední představitel čínské firmy CEFC Jie Ťie-ming, kterého nyní v domovině vyšetřují pro porušení zákona. Památné je také velkolepé uvítání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga doprovázené zákroky policie proti demonstrantům s tibetskými vlajkami. Za ty Zeman strážce zákona následně pochválil, ačkoli soud později uznal, že některá opatření byla nezákonná.

„Zvlášť Čína je vnímána špatně, protože ji Američané berou jako strategického protivníka. A kultivace vztahů mezi EU a Čínou, k čemuž Peking Prahu využívá, je pro USA problém,“ hodnotí Klvaňa, jak podobné kroky vnímají ve Washingtonu.

720p 360p
Supermoderní čínská stíhačka překvapila svět. Peking masivně zbrojí a Američané nestíhají

Rusko zase představuje zásadní problém pro prezidenta Trumpa. Jeho možné napojení na Kreml v době předvolební kampaně vyšetřuje FBI a Trumpovi kvůli tomu hrozí obvinění z tzv. koluze, neboli tajné konspirace proti USA. Za to by mu v krajním případě mohlo hrozit až spuštění procesu impechementu a případně předčasný konec v úřadu.

I proto se Trump od Zemana drží stranou. Vnímá ho jako proruského prezidenta. Ve Washingtonu je kvůli svým výrokům představuje jakéhosi trojského koně v rámci Severoatlantické aliance.

Podezření budí například výroky o touze jezdit do Číny „učit se stabilizovat společnost“ nebo nejnovější úkolování Bezpečnostní informační služby, aby zjistila, jestli se v Česku nevyráběl jed novičok. S tímto tvrzením přišla právě Moskva poté, co ji Velká Británie obvinila z útoku na někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala.

A tak zatímco Zeman v naději na uvítání v Bílém domě Trumpa jako jediný evropský státník podpořil už v předvolební kampani, z Bílého domu nepřišla na Pražský hrad gratulace ke znovuzvolení ani po dvou měsících od sečtení hlasů.

Fajád a Nikulin

Český prezident se navíc angažuje ve prospěch Ruska i v citlivých kauzách, kde se kříží americké a ruské zájmy.

USA nelibě nesly, že jim Česko nevydalo libanonského agenta a obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda. Toho Američané podezírali z napojení na teroristické organizace. Praha ho ale vyměnila s Libanonem za pětici unesených Čechů a Fajád Američanům zmizel z dosahu.

Server OpsLens zaměřený na americkou národní bezpečnost právě toto zmiňoval jako důvod, proč se Zemanovi zavřely dveře do Bílého domu. Prezident měl podle webu v kauze využít kontaktů na Kreml. Tím podle Washingtonu nahrál Moskvě, jelikož Američané si od Fajáda slibovali, že bude disponovat informacemi o spojení libanonského Hizballáhu, Ruska a jihoamerického drogové podsvětí.

Aktuálně Česko stojí před podobným rozhodováním v případu ruského hackera Jevgenije Nikulina. O jeho vydání mají zájem Američané i Rusové. Rusko ho viní z internetových krádeží v přepočtu asi za 70 tisíc korun. USA chtějí Nikulina získat kvůli podezření z útoků na internetové služby a server využívaný politikem Demokratické strany.

720p 360p
Rusko vs. USA

Americký případ je závažnější, navíc Spojené státy zažádaly první. Vrchní soud v Praze však vloni v listopadu potvrdil přípustnost vydání do obou zemí. Rozhodnutí tak je na ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi, který zatím váhá.

„České zákony o extradici jsou velmi jasné, naše zákony jsou taky velmi jasné. Pokud tyto zákony budou dodrženy, pak máme všechny důvody věřit a očekávat, že pan Nikulin bude vydán do Spojených států,“ prohlásil Ryan s tím, že na české představitele nebude vyvíjet žádný nátlak.

V celé věci se podle webu Hlídacípes.org angažuje právě prezidentská kancelář. Zeman měl údajně dvakrát Pelikána požádat, aby Nikulina vydal do Ruska, prý na žádost z Kremlu.

Jak to bylo s vrtulníky?

Podobně jako s Nikulinem otálejí Češi také s armádní zakázkou na dodávku vrtulníků. O tu má zájem americká společnost Bell. „Je to jedna z věcí, které diskutujeme. Je to ve velkém zájmu České republiky z různých důvodů,“ pravil Ryan v rozhovoru pro Českou televizi. Upřesnil, že výhodou by byla především kompatibilita se systémy NATO.

Jenže ministryně obrany Karla Šlechtová dala po příchodu na úřad prověřit všechny nabídky, čímž zakázku na nějakou dobu „zmrazila“. Dohoda s Američany přitom již byla před podpisem a ministerstvo v minulém volebním období řídil Šlechtové stranický kolega z hnutí ANO Martin Stropnický.

I v tomto případě se spekuluje o intervenci z Hradu. Ministryně udržuje se Zemanem dlouhodobě dobré vztahy a blízko má také k jeho okolí. Šlechtová skvěle vychází s kancléřem Vratislavem Mynářem a poradcem Martinem Nejedlým.

„Tyto kauzy by se daly ustát, pokud by existoval nějaký rámec vztahů. Američané samozřejmě nemohou předpokládat, že jim česká vláda kývne na každou žádost. Někdy máme také své zájmy, které jdou proti těm americkým. Když ale existuje nějaký rámec, strany spolupracují na důležitých projektech, tak to nevadí,“ objasňuje diplomatické zákonitosti Klvaňa.

Chybí velké téma

Vágní spolupráce je dalším velkým problémem, který posílá česko-americké vztahy k ledu. Chybí v nich velké téma, které by obě strany spojovalo a nutilo spolupracovat. Američtí prezidenti přitom přijížděli do Prahy právě kvůli zásadním záležitostem často bezpečnostního charakteru.

Výjimkou byla snad jen návštěva prezidenta George Bushe staršího v roce 1990 jako symbolu dovršení sametové revoluce. Bill Clinton sem přiletěl ze summitu NATO, aby oznámil, že aliance v budoucnu přijme nové členy včetně Česka. George Bush mladší byl v českém hlavním městě na dalším z aliančních summitů a následně kvůli projektu americké protiraketové obrany. Barack Obama tu před devíti lety zase horoval za jaderné odzbrojení a o rok později uzavíral s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem smlouvu New START.

Jenže od doby, kdy Obama zrušil plány na výstavbu radaru v Brdech, podobně silné téma ve vztazích mezi Českem a USA není. „Radar byla nevyužitá šance na posun do jiné ligy,“ domnívá se Klvaňa, jenž byl tehdy vládním zmocněncem v této otázce. Ve funkci zažil i silný odpor veřejnosti proti projektu.

Ryan jako symbol naděje

Právě nálady v české společnosti nyní Klvaňa vidí jako potenciálně větší riziko pro pozici Prahy v rámci NATO než utlumenou česko-americkou spolupráci. „Sílí proruské nálady a snahy o referenda o vystoupení z mezinárodních institucí,“ vysvětluje a dodává, že Češi stále zůstávají v rámci možností spolehlivými spojenci.

Problematické jsou především výdaje na obranu. Česko nedává slíbená dvě procenta. Alianční závazek ale nedodržuje ani řada jiných evropských států. Nedostatečné finance a sliby nápravy několikrát během návštěvy zmínil i Ryan.

Ačkoli je jeho cesta primárně soukromá, do Prahy přijel na pozvání velvyslance Stephena Kinga a nesešel se s českým prezidentem, mohl by jeho pobyt podle Klvani symbolizovat pokus o nový začátek a nápravu vztahů mezi zeměmi. „Je dobré, že se nyní obnovil dialog. Představuje to docela dobrou startovní pozici pro nějaké zlepšení.“

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1