Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Dvouleté děti ve školkách prospějí ekonomice i porodnosti. Stát podpoří hlavně vysokoškolačky

ANALÝZA: Dvouleté děti ve školkách prospějí ekonomice i porodnosti. Stát podpoří hlavně vysokoškolačky

Poslanec Václav Klaus mladší navrhl zrušit garanci místa ve školkách pro dvouleté děti. Ta by měla začít platit od roku 2020. Podle Klause způsobí rozvrat předškolního vzdělávání. Ve skutečnosti však opatření může podpořit porodnost v zemi, pomoci dětem v rozvoji a v konečném důsledku také prospět státnímu rozpočtu.

„Jsou malinké, mají být s mámou a spousta učitelů si oddychne,” odůvodnil Klaus návrh na zrušení garance místa v mateřské škole pro děti od dvou let. Ten má začít platit už za dva roky.

Podporu Klaus získal nejen ve své ODS, ale také u TOP 09, vstřícně se staví i někteří Piráti. Naopak negativní stanovisko zaujala tento týden k návrhu vláda. Přestože ministr školství Robert Plaga spíše sympatizuje s tím, aby měly školky možnost rozhodovat o dvouletých dětech podle svého uvážení.

„Povinnost přijímat děti mladší tří let znamená pro mateřské školy kromě jiného také dobudování kapacit, vhodnost různých parametrů těch budov. Možnost zařazovat děti mladší tří let do MŠ umožňuje školský zákon již nyní, a to v mateřských školách, které k tomu mají vytvořené personální, prostorové a hygienické podmínky a mají volné kapacity. Věřím, že když ze strany rodičů bude poptávka, rozumný zřizovatel tomu vyhoví i bez povinnosti,“ komentoval pro INFO.CZ Plaga.

Chtějí pracovat, ale nemohou

Celá věc má však také ekonomický aspekt. Míra nezaměstnanosti dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku podle předběžných údajů Českého statistického úřadu 2,4 procent. To se fakticky rovná plné zaměstnanosti. Firmy tak shání pracovníky, kde se dá.

Stát ale svojí rodinnou politikou blokuje značnou část pracovní síly, která by přitom měla zájem se na trh vrátit. Ženy lákají zpět z rodičovské také sami zaměstnavatelé. Přesto, jak vyplývá z dat institutu CERGE, míra nezaměstnanosti je u žen s malými dětmi více než dvojnásobná v porovnání s bezdětnými.

Důvodem je především obtížné sladění pracovního a rodinného života, za což Česko v minulosti kritizovala i Evropská komise. Například částečné úvazky jsou stále výjimečné. Na zkrácený úvazek pracuje 9,2 procenta žen mezi 25 a 60 lety, průměr EU je 31,5 %. 

Nepříliš slavná je i situace s umisťováním dětí do školek. Ve školním roce 2016/2017 odmítly mateřské školy takřka 32 tisíc žádostí, což je téměř třetina ročníku tříletých dětí. Jejich rodiče tak nemohli nastoupit do zaměstnání, pokud nesehnali alternativu v podobě hlídání prarodiči či umístění dětí do soukromých zařízení. Ta si ale vzhledem k cenám a stále nízkým mzdám nemůže dovolit každý.

Motivovat a pomáhat

Největší dopad má současný stav na skupinu vysokoškolaček. Těch stále přibývá. Zatímco v roce 2001 představovaly ženy 51 procent absolventů vysokých škol, o třináct let později stoupl jejich podíl na 60 procent. Ve věkové skupině 25 až 34 let má vysokoškolský titul 38 procent žen proti 24 procentům mužů. 

Přesto mají ženy stále zhruba o pětinu nižší mzdy než muži. Souvisí to právě s horšími pracovními podmínkami. Rodičovská dovolená trvá v Česku často přes šest let. Po návratu z ní musí následně rodič začít budovat kariéru nanovo. Po tak dlouhé době navíc ztrácí pracovní návyky.

„Úlohou státu je aktivně vytvářet takové prostředí, které bude rodičům v péči o jejich děti pomáhat například při dřívějším návratu do jejich zaměstnání,“ konstatovalo pro INFO.CZ prostřednictvím mluvčího Petra Sulka Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Podobně mluvil na středeční tiskové konferenci po jednání vlády také premiér Andrej Babiš. „Chceme budovat projekt rodinné politiky, který bude pozitivní. Šedesát procent absolventů vysokých škol jsou ženy. Nikdo je nenutí dávat děti do školky, ale ony chtějí mít rodinu a zároveň jít do zaměstnání. Máme nízkou porodnost, přestože většina lidí si přeje více než dvě děti. Musíme mladé lidi motivovat,“ pravil.

Přínos porodnosti i ekonomice

Právě porodnost je dalším aspektem, který může garance místa ve školce ovlivnit. Podle německých ekonomů Matthiase Doepkeho a Fabiana Kindermanna jsou opatření, která přímo pomáhají ženám v péči o dítě, dvakrát efektivnější než jiné pobídky k porodnosti. Například v Německu po zavedení nároku na místo v mateřské škole mělo pozitivní efekt a ke zvýšení porodnosti skutečně vedlo.

„Nemyslím si, že by to mělo souvislost. Že by v Německu přijali nějaký zákon a stoupla jim porodnost je naprostý nesmysl,“ komentuje pro INFO.CZ Klaus.

Jeho slova však jdou proti zjištění německé dvojice publikované ve studii s názvem Proč ženy v Evropě nechtějí mít více dětí. Z ní vyplývá, že neochota mít potomky není hlavním důvodem nízké porodnosti. Ženy však rodí děti později než dříve a další už počít nestíhají. Případně jej odmítnou s ohledem na další přerušení kariéry. Takové volby se týkají právě především vysokoškolaček.

Klaus argumentuje tím, že garance přinese obcím další náklady a zatíží veřejné rozpočty. „Stát si něco vymyslí a zase sebere peníze z kapes daňových poplatníků,“ konstatoval.

Ani to ale úplně nesedí. A to přestože místa pro nyní neúspěšné žadatele skutečně budou znamenat další výdaje. Ekonom a současný státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař v roce 2013 spočítal, že dopad na ekonomiku by byl navzdory tomu pozitivní. Do státní kasy by přinesl zhruba 0,3 procenta HDP, což by v současnosti činilo asi 6 miliard navíc. Stát by ušetřil na výpadku ze zdravotního a sociálního pojištění, rodiče by měli vyšší příjmy, které by následně mohli utratit. Snížilo by se také riziko ohrožení chudobou.

Dítěti může brzká školka i prospět

A někteří experti nesouhlasí ani s argumentem, že by nástup do školky už ve dvou letech ohrozil vývoj dítěte. „První tři roky života hrají v životě rozhodující roli – rozhodnou o emocionálních, kognitivních a intelektuálních schopnostech dítěte. Děti, které obdrží konzistentní předškolní vzdělání a péči mají větší pravděpodobnost uspět ve vzdělání, vyhnout se problémům se zákonem a být úspěšný a produktivní v celém životě,“ domnívá se nositel Nobelovy ceny za ekonomii zabývající se sociálními nerovnostmi James Hackman.

„Pro zdravý vývoj jedince je nutné pozitivní a stálé rodinné zázemí. Vhodně zvolená instituce může rodinnou péči velmi dobře doplnit a přispět k maximálnímu rozvoji dítěte,“ doplňuje Hana Splavcová, garantka předškolního vzdělávání v Národním ústavu pro vzdělávání, místopředsedkyně výboru Asociace předškolní výchovy a členka Poradního sboru ministerstva školství pro vzdělávání. 

Problémy nezaznamenávají ani v zemích, kde je běžné, že předškolní zařízení navštěvují děti mladší tří let. Ve zmíněném Německu platí garance od jednoho roku, stejně je na tom Švédsko. Francie dopřává právní nárok ve stejné věci dokonce od narození.

O možnost umístit dvouletého potomka do školky se navíc zajímá čím dál více rodičů i v Česku. Zatímco ve školním roce 2005/2006 tvořily děti mladší tří let jen 8,5 procenta ze všech zapsaných, v minulém roce to již bylo 12,3 procenta.

A garance má podporu také u veřejnosti. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění s ní souhlasí 66 procent dotázaných.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1