Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANO věci válcuje s SPD a komunisty. Udělali jsme správnou věc a odhalili je, říká pirát Ferjenčík

ANO věci válcuje s SPD a komunisty. Udělali jsme správnou věc a odhalili je, říká pirát Ferjenčík

Ať se Andrej Babiš předvede, ale bez naší podpory, říká ve velkém rozhovoru pro E15 poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Dodává, že jeho strana žádnou dohodu s hlasovací koalicí ANO, SPD a komunistů neuzavřela. A dodává, že roli při sestavování vlády by Piráti sehráli, jen kdyby byla úřednická a vznikla v dolní parlamentní komoře, nikoli na Hradě. 

Piráti se loni poprvé dostali do Poslanecké sněmovny. Souhlasíte s Andrejem Babišem, že je to žvanírna?

Sněmovní kultura mě trochu zklamala včetně jednacího řádu, který není dobře nastavený. V pražském zastupitelstvu se říkalo: Všechno už bylo řečeno, ale ještě to neřekli všichni. To se často děje i ve sněmovně. Když má třeba SPD na pořadu nějaký nesmysl, tak všichni členové klubu postupně řeknou totéž.

Na druhé straně je možnost vystoupení pro řádně přihlášené poslance dost omezená. Mohou za to přednostní práva k řečnění a faktické poznámky.

Babišovo hnutí přišlo po loňských volbách s návrhy na změny jednacího řádu, nyní je řeší pracovní skupina, v níž jsou zastoupeny všechny sněmovní strany. Které náměty podpoříte?

Líbil by se mi kompromisní systém, v němž by kluby měly vyhrazené časy, jak dlouho se danému tématu mohou na plénu věnovat. K jednomu zákonu by to mohly být dvě hodiny pro klub. Funguje to tak v Německu nebo v Evropském parlamentu.

Velmi by také pomohlo, kdyby se mluvčí s přednostním právem, jako jsou šéfové klubů, hlásili písemně, a ne kdykoliv si vzpomenou. Řadové poslance to demotivuje. Dva týdny v měsíci, které ve sněmovně zpravidla strávíme plenárními debatami, by se pak daly lépe využít.

Kdy by mohly úpravy projít?

Má to tři roviny. Jedna věc je novela jednacího řádu, druhá praxe a třetí různé procedurální obložky neboli podrazy. Také mi přijde bizarní dělat přestávky na porady klubů ve chvíli, kdy se nikdo o ničem neradí. O změnách se stále diskutuje.

Je pro Piráty důležité i zařazení určitých bodů tak, aby se stihly projednat do večerních televizních zpráv a uzávěrek deníků?

Všichni se samozřejmě snaží, aby jejich návrhy měly mediální pozornost. Jejich řazení na program ovlivňuje procedurální bystrost klubu. Funguje to i opačně. ODS nedávno řečněním blokovala debatu o fiskálním paktu EU schváleném vládou v demisi, aby se nestihl přijmout.

Udělali byste z dnešního pohledu něco jinak než před půl rokem? Mám na mysli pomoc ANO, SPD a komunistům s ustavením komory. V té době jejich neformální spojenectví vzniklo a dodnes funguje.

Stále si myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Jasně odhalilo, že se ANO chtělo domluvit s SPD a komunisty, přestože jsme se snažili být vstřícní. Šéf poslanců ANO pan Faltýnek to ale nereflektoval, dohodl se s oběma stranami a dodnes spoustu věcí válcují na tomto půdorysu.

Čtěte pokračování velkého rozhovoru na webu E15 >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1