Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Antisemita Bartoš dostal za xenofobní výroky podmínku. Před soudem parafrázoval Horákovou

Antisemita Bartoš dostal za xenofobní výroky podmínku. Před soudem parafrázoval Horákovou

Předseda krajně pravicové Národní demokracie Adam B. Bartoš dostal u soudu podmínku s tříletou zkušební dobou za popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa. Podle obžaloby se toho dopustil vydáváním protižidovských knih a svými články a komentáři. Verdikt je nepravomocný. Bartošovi hrozily roky vězení.

Soudkyně Pavla Hájková uznala tvrzení obžaloby, že Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů. Bartošvinu popírá, hájí se tím, že má právo na "svobodný projev". K soudu ho dnes přišel podpořit například neúspěšný kandidát z prvního kola prezidentské volby Petr Hannig.

Státní zástupkyně uvedla, že zváží odvolání, Bartoš se odvolal na místě. "Možná se někomu nemusí líbit, co říkám, ale to neznamená, že nemám jako každý další občan právo na svobodu projevu," řekl novinářům po jednání. Poukázal na to, že soudem probírané starší výroky jsou dnes už běžnými názory i u kandidátů na prezidenta.

Bartoš před soudem parafrázoval vystoupení, s nímž ve své závěrečné řeči v roce 1950 vystoupila Milada Horáková před odsouzením k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství. "Je to nabíledni, že je to skoro stejné, jen s tím rozdílem, že ona dostala šibenici a já zatím ne," řekl novinářům. Konstatoval, že obžaloba ho má zastrašit a donutit se stáhnout z politického života.

Obhájce při závěrečné řeči odkazoval na některá literární díla i autory, ale také na rozhodnutí saského soudu, který v prosinci umožnil nadále prodávat modely šibenice určené mimo jiné pro kancléřku Angelu Merkelovou. "Co je legitimní v Německu, by snad mělo být v Česku trestným činem?" uvedl. Stát by podle něj neměl vést se svými občany politické procesy, protože tím podkopává svou legitimitu. Skutky připisované Bartošovi v obžalobě jsou podle něj povšechné a nekonkrétní.

Státní zástupkyně Zdeňka Galková měla naopak za to, že všechny skutky byly objektivně zdokumentovány. "Obžalovaný je ani nerozporuje, pouze se dovolává na svobodu slova a projevu," uvedla. Argumentovala tím, že toto právo nemůže být bezbřehé. Bartoše podle ní nemůže ospravedlnit to, že se pasuje do pozice investigativního novináře a předsedy politické strany. Jeho díla nejsou polemikou s historickými fakty, protože předkládají jen monotematické názory.

Znalec z oboru extremismu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holokaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzývá k násilí, připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovipříznivci přinesli šibenice určené pro tehdejší vládu. Bartoš měl na pódiu v ruce oprátku.

Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které na počátku ledna odmítl Nejvyšší soud. Pražský soud dnes toto rozhodnutí zahrnul do souhrnného trestu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1