Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Autobusáci půjdou kvůli platům do stávky. Oznámí ji tři dny předem

Autobusáci půjdou kvůli platům do stávky. Oznámí ji tři dny předem

Vedení dopravních odborů dnes vyzvalo ke stávce kvůli mzdám řidičů linkových autobusů. Řidiči v některých krajích zatím nedostali přidáno podle schváleného nařízení vlády. Rozsah stávky a přesné datum oznámí odbory s třídenním předstihem. Po jednání předsednictva Odborového svazu dopravy to novinářům řekl jeho předseda Luboš Pomajbík.

„Předsednictvo Odborového svazu dopravy s politováním konstatuje, že to, co bylo v roce 2016 složitě vyjednáno a následně potvrzeno vydáním obecně platných státních předpisů, v roce 2017 velmi často není v praxi naplňováno,“ uvedl. Podle Pomajbíka problémy přetrvávají v Ústeckém, Pardubickém, Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina.

Plánovaná stávka řidičů autobusů má politický podtext, řekl dnes ČTK předseda jihomoravské pobočky Odborového svazu dopravy Libor Weinstein. Vláda a některé kraje nejednají tak, aby zajistily, že řidiči dostanou mzdy podle vládního nařízení z loňského října, uvedl. Například právě na jižní Moravě se odbory dohodly na úterním jednání s vedením kraje a dopravci, že budou společně tlačit na vládu, aby situaci systémově vyřešila.

„Chceme dál jednat, ale už také nechceme čekat, takže stávka může být ve velice brzké době a může být poměrně masivní. Přesný termín, by nebylo dobré sdělit z taktických důvodů,“ řekl Weinstein. Na jižní Moravě jsou již několik týdnů odbory ve stávkové pohotovosti. Celostátní vedení dopravních odborů dnes vyzvalo ke stávce kvůli mzdám řidičů linkových autobusů bez konkrétního určení data.

 

V každém kraji je situace mírně odlišná vzhledem k tomu, že ne všechny kraje vybíraly dříve autobusové dopravce ve veřejné soutěži, navíc každý kraj má smlouvy formulované jinak. Na jižní Moravě vedení kraje může dopravcům zvýšit platby na požadovanou úroveň o 2,85 koruny na kilometr pouze letos a příští rok. Systémové řešení může zřejmě zajistit pouze vláda, která se zvýšení minimálních platů nařídila

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1