Babiš 184 milionů, Okamura 16. Podívejte se, kolik si politici vydělali mimo vládu a sněmovnu | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš 184 milionů, Okamura 16. Podívejte se, kolik si politici vydělali mimo vládu a sněmovnu

Babiš 184 milionů, Okamura 16. Podívejte se, kolik si politici vydělali mimo vládu a sněmovnu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vykázal příjmy mimo politiku zhruba 184 milionů korun. Šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura loni vydělal na podnikání asi 16 milionů korun. Někteří poslanci investovali do nemovitostí, jiní do automobilů. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) pořídil cenné papíry. Vyplývá to z majetkových přiznání, které posílají poslanci a členové vlády každoročně do Sněmovny.

Babiš podle přiznání inkasoval asi 180,6 milionu korun na úrocích z jednokorunových dluhopisů skupiny Agrofert, kterou letos převedl do svěřenského fondu. Po asi 1,7 milionu získal z prodeje nemovitosti a z kapitálového majetku. Řádově nižší částky pak dostal za pronájmy a z německé chemičky SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH. Jeho oznámení zahrnuje období od začátku loňského roku do letošního 24. května, kdy skončil ve funkci ministra financí.

Kvůli jednokorunovým dluhopisům se stal Babiš terčem kritiky. Výnosy z nich totiž nepodléhají zdanění a někteří političtí oponenti ho nařkli z účelového obcházení daňových předpisů. Byl to také jeden z důvodů, proč premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechal Babišeodvolat z vlády.

Babišův nástupce ve funkci Ivan Pilný (ANO) do přiznání za loňský rok uvedl mimo jiné příjem 7,76 milionu. Jako zdroj napsal "prodej akcií díky převodu do jiné banky".

Nemovitost loni pořídil například bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). S manželkou koupil byt v hodnotě 4,65 milionu korun, splácí zároveň hypotéku 3,9 milionu korun. Zdeněk Soukup (ANO) pořídil zahradu a zemědělskou půdu dohromady za 274.000 korun a Ivan Adamec (ODS) pozemek za 15.000 korun. Herman vedle cenných papírů za 760.000 korun nabyl za 208.000 korun garáž.

Automobily si koupilo hned několik poslanců. Značku Škoda preferovali Josef Uhlík (KDU-ČSL) a Jan Volný (ANO). Uhlík podle dokumentu pořídil octavii za 340.000 korun a Volný fabii za 430.000 korun. Josef Vondrášek (KSČM) nabyl mazdu za 640.000 korun. Jeho stranický kolega Josef Zahradníček dal za vozidlo 530.000 korun, značku neuvedl. Volný také koupil za 220.000 korun obraz.

Poměrně značné příjmy z aktivit mimo politiku vykázal Karel Rais (ANO). Působení na vysoké škole mu vyneslo 2,25 milionu korun. Miloš Babiš (ANO) získal z pronájmů 1,4 milionu korun a přes 240.000 korun jako mzdu ze svého autosalonu.

Prohlášení o majetku za loňský rok museli poslanci a další veřejní funkcionáři podat podle zákona do dneška. U dokumentů dodaných poštou rozhoduje datum odeslání. Ve sněmovním registru jsou přístupná oznámení pěti desítek poslanců. Ostatní se ještě prověřují a nelze do nich nahlédnout.

Členové sněmovního mandátového a imunitního výboru kontrolují přiznání jen po formální stránce. Kvůli nedodanému nebo špatně vyplněnému prohlášení může výbor podat podnět obecnímu úřadu v místě poslancova bydliště, sám zákonodárce postihnout nemůže.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.