Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš chce zvednout důchody o 900 korun. Polepší si zejména ti, co mají nejmíň

Babiš chce zvednout důchody o 900 korun. Polepší si zejména ti, co mají nejmíň

Reforma důchodů z dílny menšinového kabinetu Andreje Babiše získala tento týden konkrétnější podobu. Premiér Andrej Babiš navrhne navýšení o 918 korun, jak o tom mluvil v České televizi. Reforma počítá s rychlejší valorizací důchodů u lidí, kteří teď mají nižší penze. 

Babiš plány svého kabinetu označil za největší meziroční navýšení v historii země. V lednu 2019 by se tak průměrná částka zvedla na 3020 korun.

Model růstu penzí se oproti dřívějšku měnit nemá. Částka, o kterou penze porostou, ovšem bude jinak složená: Pevná část důchodu, která je pro všechny stejná, by měla od příštího roku odpovídat deseti procentům průměrné mzdy místo nynějších devíti procent. Víc než dosud tedy poputuje do pevného dílu, méně do zásluhové procentní výměry.

Pevná část by měla činit 320 korun. Podle Němcové je částka 918 korun výsledkem řádné valorizace podle zákona a vychází z růstu mezd a indexu růstu cen. „Proč by to nešlo? Dnes máme nárůst důchodů v průměru o 475 korun. Je to velmi sofistikovaný odhad ministerstva financí a ministerstva práce podle toho, jak se bude vyvíjet průměrná mzda a spotřební koš,“ řekla ministryně v demisi.

Růst důchodů po roce 2018: Kdo si polepší?

Babiš zmínil průměrný důchod 12 240 korun. Průměrné přidání o 918 korun z něj tedy představuje růst o 7,5 procenta.

„Ono se to (růst důchodů) trošičku zpomalí ve srovnání s ostatními, jestli mám správná čísla, asi polovině lidí, kteří pobírají starobní důchod. Bude to ta část lidí, kteří mají mnohem vyšší důchod, než je průměrný důchod. Tam ten postupný vývoj, ten nárůst, jak máme predikováno, bude pomalejší,“ dodala v týdnu Němcová.

Starobní důchod na konci loňského září pobíralo kolem 2,4 milionu seniorů a seniorek. Podle statistické ročenky polovina starobních důchodců a důchodkyň dostávala v roce 2016 méně než 11 344 korun a polovina měla víc.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1