Babiš je na maximu, už může jen ztrácet, říká profesionální volební sázkař Sirový | info.cz

Články odjinud

Babiš je na maximu, už může jen ztrácet, říká profesionální volební sázkař Sirový

Michal Sirový je profesionální sázkař na volební výsledky. Jak říká v rozhovoru pro INFO.CZ, sázením se živí, a na otázku, jakou že má úspěšnost, odpovídá, že „docela velkou“. Na základě čeho se rozhoduje, na koho, kdy a proč vsadit? Jak vnímá předvolební průzkumy, jak politickou realitu Česka a na koho by si (ne)vsadil?

 

Jak se to člověku stane, že se vrhne na dráhu profesionálního sázkaře na volební výsledky?

Vždycky jsem se zajímal o předpovídání budoucnosti, politiku a volby. A pokud to zkombinujete, vcelku logicky se dostanete k tomu, že se začnete pokoušet předpovídat výsledky voleb. A pak na ně i sázet.

Jak dlouho to děláte?

Profesionálně sázím na politiku od prezidentských voleb v USA v roce 2016, kdy Donald Trump porazil Hillary Clintonovou. Ten výsledek mě překvapil a chtěl jsem pochopit, proč se tak stalo. Následně jsem se začal věnovat všem významným volbám.

Vcelku systematicky zdůrazňujete, že se tomu věnujete profesionálně. Znamená to, že vás to živí?

Ano.

A sázíte na všechny typy voleb, anebo si vybíráte? A podle čeho?

Sázím na všechny významnější volby, ať už u nás, nebo v zahraničí. A ten výběr není primárně můj, ale sázkových kanceláří. Třeba na volby v Rumunsku nikdo kurzy nevypisuje.

A na základě jakých dat se rozhodujete?

Základem je vždycky nějaký soubor předvolebních průzkumů. A nejde jen o preference, ale také o statistiky týkající se volební účasti. Vždycky se zajímám o to, kteří lidé k těm kterým volbách zpravidla chodí, jak se rozhodují, jaké jsou nálady ve společnosti. Studuju analytické texty novinářů, politické debaty a podobně. Základ jsou ale průzkumy, jejich přesnost, případně v čem a proč se mohou mýlit.

Je mi jasné, že musíte pečlivě sledovat trendy. Zajímá mě v tomto ohledu, zda sázíte s velkým časovým odstupem před volbami, anebo spíše těsně předtím, než se konají?

Pokud bych vzal jako modelový příklad nedávné parlamentní volby na Slovensku, které se konaly na konci února, tak já jsem na ně začal sázet někdy začátkem ledna. Takže nějaké dva měsíce před jejich konáním. Většina sázek je ale koncentrovaná do času těsně před volbami. Kdybych se ale vrátil třeba k posledním parlamentním volbám u nás, tak jsem už někdy na začátku června sázel na to, že se do sněmovny dostanou Piráti. A volby byly v říjnu. Takže maximálně sázím půl roku předem, většina sázek je ale v posledních dvou měsících před volbami.

Jakou máte úspěšnost?

Docela velkou.

Tak pojďme ke konkrétním volbám. Za rok a půl jsou sněmovní volby, jak moc je podle vás pravděpodobné, že je vyhraje Andrej Babiš?

Nemám nejmenší tušení.

Na twitteru píšete, že všechny hlavní vládní strany v Evropě během koronavirové krize posílily. Avšak zatímco v některých zemích to bylo i o víc než deset procent, hnutí ANO stouplo v průzkumech „pouze“ o čtyři nebo pět procent. Co z toho vyvozujete?

Dlouhodobě, nejen během této krize, se ukazuje, že má Babiš problém dostat se nad pětatřicet procent. Současná krize tuto hypotézu potvrdila. Nemůže růst na čtyřicet procent, protože už zkrátka nemá kde brát hlasy.

Pokud jde o opačný scénář, pracujete s dopady ekonomické krize, z čehož usuzujete, že může naopak voliče začít postupně ztrácet.

Přesně tak. Je potřeba mít na paměti, že průzkumy neřeší budoucnost. Pokud bychom udělali šetření dneska, bude odrážet preference lidí pouze a jenom dnešní. Vůbec nemůže brát v potaz, co se stane zítra ráno, pozítří večer, natož za několik týdnů a měsíců. A nálady ve společnosti se mohou někdy i hodně rychle měnit.

A pokud jde o budoucnost Babiše, posilovat – jak jsem už řekl – nemá jak, navíc tam jsou před ním už jen samá rizika: nevíme, zda zvládne případnou druhou vlnu pandemie, nemusí se vypořádat s ekonomickou krizí, která nás čeká, může se ukázat, že je vládní pomoc firmám – obzvlášť ve srovnání se zahraničím – neefektivní. To všechno může přinejmenším jednu část jeho voličů, tedy řekněme lidi mladší pětapadesáti let, nahlodat. A byť nejde o jeho hlavní zdroj hlasů, byla by zde velká šance pro opozici je oslovit a získat na svou stranu.

Kde spatřujete příčiny slabé opozice?

Proč je u nás opozice slabá? Protože není schopna nic nabídnout té největší voličské skupině, tedy lidem v důchodovém věku. Pokud bychom se podívali na rozložení podpory opozičních stran mezi jednotlivými věkovými skupinami, zjistíme, že je schopna sehnat tři čtvrtě hlasů u nejmladší skupiny voličů, tedy řekněme u lidí do třiceti let, pak má polovinu hlasů od lidí, kteří jsou v produktivním věku, ale u lidí nad šedesát let je to už jenom čtvrtina hlasů. Na první pohled to tedy vypadá, že má teoreticky polovinu hlasů, problém je ale v tom, že ty skupiny nejsou zdaleka stejně veliké.

Pokud má opozice tři čtvrtiny hlasů těch nejmladších, je třeba říct, že jich k volbám chodí okolo půl milionu. Těch nejstarších ale k volbám chodí 1,8 milionů. Babišova síla tedy mimo jiné spočívá v tom, že opozice zapomněla na ty nejstarší lidi. Prakticky pro ně nemá vůbec žádnou nabídku. Pro ODS a TOP 09 je přídavné jméno „sociální“ prakticky sprosté slovo. A třeba Piráti jsou vnímáni jako mladá strana pro mladé, což zásadně limituje možnosti jejich růstu. Není mezi nimi nikdo, kdo by mohl svými zkušenostmi, věkem, svými preferencemi a životními problémy oslovit a reprezentovat starší voliče. Bez toho Piráti dlouhodobě nebudou schopni tuto skupinu voličů oslovit.

Pokud analyzujete situaci a volební výsledky v zahraničí, řekl byste, že je to v tomto ohledu podobné? Zkrátka řečeno: platí i jinde, že předpokladem volebního úspěchu je schopnost oslovit starší generaci voličů?

Ve všech zemích je to prakticky stejné. Pokud zkoumáte volební účasti nejen v Česku, zjistíte, že ti nejmladší chodí všude k volbám zdaleka v nejmenším počtu. Nejmladší ročníky mají účast okolo padesáti procent, ty nejstarší až někde okolo sedmdesáti. Je to všude podobné, v USA, ve Velké Británii…

Za půl roku jsou krajské volby. Vy jste na twitteru už začal zveřejňovat odhady, jak jednotlivé strany v krajích dopadnou. Na základě čeho tyto predikce děláte?

Ta čísla, která jsem zveřejňoval, odráží síly jednotlivých stran v krajích, ale na základě sněmovních voleb. Krajské volby jsou specifické v tom, že pro ně nemáme žádná data, žádné průzkumy. A nečekám, že by se to do voleb změnilo. Horko těžko bude někdo sbírat reprezentativní vzorky respondentů v každém ze třinácti krajů. Nezbývá nám tedy, než to odhadovat na základě celorepublikové podpory, výsledků stran v parlamentních volbách a s přihlédnutím k lokálním specifikům.

Je pravděpodobné, že ANO nevyhraje ve všech krajích?

Ptáte se na to, zda volby vyhraje, anebo zda bude součástí koalice?

Ptám se na volební výsledek. Že v některých krajích nemusí být součástí povolební koalice, je mi jasné, shodou okolností jsem o tom teď psal…

Pravděpodobnost, že ANO aspoň v jednom kraji nebude na prvním místě, je rozhodně větší než padesát nebo šedesát procent. Třeba ve Středočeském kraji bude mít konkurenci hodně silnou.

Celorepublikově se na druhém místě v průzkumech střídají Piráti s ODS. Dáváte jim v některých krajích šance na vítězství, anebo spíše sázíte na význam lokálních specifik? Například, že je v Libereckém kraji tradičně silný STAN?

Velkou roli budou hrát místní specifika a také předvolební koalice. Třeba v Plzeňském kraji bude silná koalice ODS s TOP 09. Podle mě může atakovat dvacet, možná i dvaadvacet procent, což by za jistých okolností mohlo stačit na výhru. Je třeba zdůraznit, že ke krajským volbám chodí méně lidí než k těm sněmovním. Pokud bude mít v čase jejich konání ANO preference okolo třiceti procent, bude to pro něj směrem ke krajským volbám znamenat v průměru zisk někde mezi dvaceti až pětadvaceti procent.

Vypsaly už sázkové kanceláře kursy na krajské volby?

Ještě ne.

A jak to bylo před čtyřmi lety? Bylo možné na krajské volby sázet?

Bylo.

Takže si vsadíte?

Pravděpodobně ano.

Jak – pokud jde o předpovědi volebních výsledků – vnímáte přímou prezidentskou volbu u nás. Třeba u té první nejdřív málokdo čekal, že může vyhrát Miloš Zeman. V té druhé už byl naopak favoritem. Byly pro vás výsledky této poslední prezidentské volby v nějakém ohledu překvapivé?

První kolo překvapivé nebylo. Byly to jedny z mála voleb, jejichž výsledek určovaly do velké míry průzkumy. V jeden moment se začalo v médiích mluvit o tom, že Zemana může porazit pouze Jiří Drahoš, a že dokonce nemá smysl ani nikoho jiného volit. Před prvním kolem selhala veřejná debata o protikandidátech Miloše Zemana – možná i proto, že se vlastně žádná nekonala. Vůbec se nečekalo na průběh kampaně, na debaty, Jiří Drahoš byl chráněn snad ve všech médiích. Zbytek kandidátů měl velmi těžkou pozici. Jiřímu Drahošovi se tak nedostalo vůbec žádné průpravy na souboj s Milošem Zemanem. Nakonec se ukázalo, že ve druhém kole neměl co dělat.

Do jaké míry podle vás předvolební šetření realitu deformují, nebo dokonce vytváří, a do jaké míry ji skutečně jen odráží?

Samotné průzkumy realitu podle mě příliš nedeformují, deformují ji ale média tím, jak výstupy sociologických agentur rámují. To přesně se ukázalo při té poslední prezidentské volbě.

Není ale také pravda, že v roce 2013 téměř všechna zavedená a velká média podpořila explicitně Karla Schwarzenberga, který volby nakonec prohrál. Nepřeceňuje se tedy dnešní síla médií?

Schwarzenberg ale tehdy přece vyhrál, v prvním kole uspěl. Bylo do jisté míry překvapením, že se do druhého kola dostal. V tom se síla médií potvrdila. Druhé kolo už bylo trochu o něčem jiném.

Na začátku jsem se ptal, zda Andrej Babiš vyhraje příští sněmovní volby. Jak pravděpodobné podle vás je, že bude i po příštích volbách premiérem? Vsadil byste si na to?

Kdyby mi teď někdo dal takovou nabídku, tak bych si na to vsadil. Ale taky bych doufal, že má sázka nebude vítězná.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud