Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš: Migrační krizi je třeba mnohem aktivněji řešit mimo Evropu

Babiš: Migrační krizi je třeba mnohem aktivněji řešit mimo Evropu

Migrační krizi je třeba mnohem aktivněji řešit mimo Evropu. V rozhovoru s německým deníkem Die Welt to řekl český premiér Andrej Babiš. Podle něj Evropa potřebuje novodobý Marshallův plán, který by pomohl lidem přímo v jejich zemích, například v Sýrii. Babiš rovněž vyzval Evropskou unii, aby brala obavy České republiky vážně a aby nedocházelo k jejímu přehlasování, jako v případě uprchlické otázky.

Babiš v rozhovoru odmítl výtky, že Česko se vůči zbytku EU chová nesolidárně. „Z naší země jde každý rok deset miliard eur z podílu na zisku především do evropských zemí, jejichž firmy u nás investují,“ řekl Babiš. „Jsme rádi, že tu jsou. Ale ony tu také dělají dobré obchody. A často pocházejí právě z těch zemí, které nám vyčítají nedostatek solidarity,“ dodal šéf české vlády a hnutí ANO.

 Varoval také, že se nesmí opakovat situace, kdy je Česká republika přehlasována, jako tomu bylo při schvalování kvót na přerozdělení uprchlíků. „To by bylo katastrofální,“ podotkl Babiš. Poukázal přitom na české populisty usilující o vystoupení Česka z EU. „Já ho nechci, jsem proevropský,“ poznamenal k případnému „czexitu“.

 Babiš rovněž pochválil nového německého ministra vnitra a šéfa bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horsta Seehofera za jeho rozhovor v posledním vydání nedělníku Welt am Sonntag o tom, že v debatě o migraci se k východní části EU často přistupuje povýšeně a je používán moralizující tón, především ze strany Evropské komise.

 „Když se teď pan Seehofer takto vyjádřil o moralizování, mohu se z toho jen radovat,“ řekl Babiš. Se Seehoferem si prý velmi dobře rozumí a oba jsou „na stejné vlnové délce“.

 Český premiér prohlásil, že migrační krize by se měla řešit „mnohem aktivněji mimo Evropu“. Dobrá podle něj byla dva roky stará dohoda s Tureckem.

Díky dohodě s Tureckem se počet příchozích do Řecka snížil až o 97 procent. Součástí dohody byla unijní finanční pomoc určená pro syrské uprchlíky na tureckém území, kterých je stále asi 3,4 milionu.

 „Nyní potřebujeme řešení pro trasu přes Itálii do Evropy,“ podtrhl český premiér. Evropu je podle něj třeba chránit na jejích vnějších hranicích. „A musíme lidem v Sýrii nebo jinde pomáhat přímo u nich. Potřebujeme k tomu Marshallův plán. Co se týče migrantů, už tu existuje mnoho modelů, kanadský, australský. Jenom u nás to bohužel ještě úplně nefunguje,“ poznamenal Babiš.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1