Stačí si vzpomenout na Murínova předchůdce Ivana Bílka, který rezignoval v roce 2015. Podle některých členů sněmovní komise pro kontrolu GIBS to bylo na základě politického tlaku. Bílka předtím k rezignaci vyzval vedle tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) například ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nebo tehdejší ministr financí Babiš. Sám Bílek ale uvedl, že odchází ze svého osobního rozhodnutí.
Divoké časy policejní orgány zažívaly i po vedením ministra vnitra Ivana Langera. Ten za dva a půl měsíce stihl vyměnit vedení ministerstva, Inspekce ministra vnitra (předchůdce současné GIBS) i civilní rozvědky. Připraveno bylo také během této krátké doby rozpuštění finanční policie.
Nejvíce odmítavých reakcí od politiků a odborníků vyvolala změna ve vedení BIS. Vláda, v niž Langer působil, odvolala z funkce šéfa civilní rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace) Karla Randáka. Změnu schvalovala vláda, rozvědka ale spadá pod ministerstvo vnitra. Novým šéfem tajné služby se stal ředitel BIS Jiří Lang. Důvodem pro odvolání Randáka bylo plánované sloučení civilní rozvědky a kontrarozvědky - BIS, do jediné zpravodajské služby podřízené kabinetu. Podle některých odborníků to ovšem byla jen záminka.
