Babiš není první. GIBS zažívá s příchodem nových politiků turbulence | info.cz

Články odjinud

Babiš není první. GIBS zažívá s příchodem nových politiků turbulence

Tlak na odvolání šéfa GIBS Michala Murína zdaleka není prvním otřesem, které inspekce, jež dohlíží na práci policistů, zažívá. Podobné změny se opakují s pravidelností přeskupení politických sil na české scéně. A často nedojde jen na šéfa inspekce, ale i na řadu jeho podřízených. Prsty v personálních otřesech přitom mají takřka všechny tradiční strany. 

Stačí si vzpomenout na Murínova předchůdce Ivana Bílka, který rezignoval v roce 2015. Podle některých členů sněmovní komise pro kontrolu GIBS to bylo na základě politického tlaku. Bílka předtím k rezignaci vyzval vedle tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) například ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nebo tehdejší ministr financí Babiš. Sám Bílek ale uvedl, že odchází ze svého osobního rozhodnutí.

Divoké časy policejní orgány zažívaly i po vedením ministra vnitra Ivana Langera. Ten za dva a půl měsíce stihl vyměnit vedení ministerstva, Inspekce ministra vnitra (předchůdce současné GIBS) i civilní rozvědky. Připraveno bylo také během této krátké doby rozpuštění finanční policie.

Nejvíce odmítavých reakcí od politiků a odborníků vyvolala změna ve vedení BIS. Vláda, v niž Langer působil, odvolala z funkce šéfa civilní rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace) Karla Randáka. Změnu schvalovala vláda, rozvědka ale spadá pod ministerstvo vnitra. Novým šéfem tajné služby se stal ředitel BIS Jiří Lang. Důvodem pro odvolání Randáka bylo plánované sloučení civilní rozvědky a kontrarozvědky - BIS, do jediné zpravodajské služby podřízené kabinetu. Podle některých odborníků to ovšem byla jen záminka.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud