Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš se cukal, jeho nástupce dal Stropnickému zelenou. Vojáci dostanou od července přidáno

Babiš se cukal, jeho nástupce dal Stropnickému zelenou. Vojáci dostanou od července přidáno

Ministerstva obrany a financí se domluvily na zvýšení mzdových tarifů vojáků od července o sedm procent. Finance ještě pod vedením ministra financí Andreje Babiše (ANO) chtěly, aby vojáci dostali přidáno až od ledna a o pět procent. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády zveřejněném na stránkách vlády. V blízké době by se návrhem měla zabývat vláda.

Ministerstvo obrany navrhlo, aby se tarify vojáků od července zvedly nominálně ve stejné výši jako srovnatelné tarify bezpečnostních sborů. Zatímco policistům, hasičům či celníkům se od července budou zvyšovat o deset procent, vojáci by měli podle návrhu ministerstva obrany dostat víc asi o sedm procent.

Úřad v odůvodnění zvýšení platů vojáků uvedl, že se v tomto volebním období sice opakovaně navýšily služební tarify vojáků z povolání, v důsledku to ale znamenalo jen vyrovnání na stav před plošným snížením jejich příjmů z minulosti. Vojáci se tak loni dostali na úroveň z roku 2010. Ministerstvo chce příjmy vojáky zvýšit kvůli zachování „konkurenceschopnosti příslušníků ozbrojených sil na trhu práce“. Armáda potřebuje v příštích letech přijmout několik tisíc vojáků, každoroční nábor činí asi 2000 nových vojáků.

Zatímco policistům či hasičům se tarify zvednou o deset procent, u vojáků bude procentuální navýšení nižší, a to o asi sedm procent. Dostat by ale měli srovnatelně stejné peníze. Zatímco například voják v hodnosti praporčík si přilepší o 2360 korun, policejní o 2390 korun. Major v armádě dostane navíc 3290 korun, v policii 3170.

Ministerstvo financí v připomínkovém řízení uvedlo, že „přirozenou obměnou vojenského personálu dochází a bude docházet k úspoře prostředků v platové oblasti“. Tyto úspory půjde podle úřadu využít právě pro nově nastupující vojáky z povolání. Nesouhlasí ani s tím, že je třeba zvyšovat tarify jako nástroj náborové politiky. „Neboť vojáci z povolání mají v současné době bezesporu nejlepší úroveň platových a mimoplatových podmínek,“ uvedlo. Navrhlo proto zvýšení tarifů od ledna a o pět procent.

O rozporech se ministr obrany Martin Stropnický (ANO) ve středu bavil se svým stranickým kolegou, novým ministrem financí Ivanem Pilným. „Ministerstvo financí po vysvětlení akceptovalo předložený návrh, a to jak valorizaci služebních tarifů vojáků z povolání ve výši sedmi procent, tak i navrhovanou účinnost tohoto opatření dnem 1. července. Toto bylo potvrzeno na společném jednání ministrů obrany a financí dne 31. května,“ uvedlo ministerstvo obrany v materiálu k nařízení vlády.

K 1. lednu letošního roku sloužilo v resortu obrany podle armádního webu 23 184 profesionálních vojáků. Průměrný plat vojáků se pohybuje kolem 31 000 korun. Podle Českého statistického úřadu byla na konci loňského roku v ČR průměrná hrubá mzda 29 320 korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1