Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš se loučí návrhem 50miliardového schodku. Víc prý bude na důchody i platy

Babiš se loučí návrhem 50miliardového schodku. Víc prý bude na důchody i platy

Rozpočet na příští rok počítá s růstem důchodů, platů, sociálních i nemocenských dávek nebo i růstem rozpočtu ministerstva obrany. Navržený schodek rozpočtu 50 miliard korun vychází z dohody koalice. Uvedl to ministr financí Andrej Babiš, pro kterého to zřejmě bylo poslední veřejné vystoupení v této funkci. V nadcházejících dnech ho nahradí poslanec Ivan Pilný.

Důchody by podle návrhu rozpočtu měly příští rok stoupnout o zhruba 500 korun měsíčně, což si vyžádá proti letošku navíc 21,6 miliardy korun. Návrh dále počítá s navýšením o 21,8 miliardy korun u platů ve státní sféře. Rozpočet ministerstva obrany by měl stoupnout o 5,4 miliardy na 57,9 miliardy korun.

„Myslím si, že ten návrh je dobrý a řeší důležité věci,“ uvedl Babiš. Návrh počítá s výdaji 1,342 bilionu korun a s příjmy 1,292 bilionu korun.

Problémem při přípravě rozpočtu bylo podle Babiše čerpání evropských peněz. „Pokud resorty avizují nějaké čerpání a jejich odhady nefungují, tak není možné rozpočtovat. Já bych rád rozpočtoval nižší deficit, ale když navrhujeme mínus 50 miliard a rezorty jsou teď na mínus 100 miliard korun, tak je to maximum možného,“ uvedl.

Babiš dodal, že dnešní tisková konference je zřejmě jeho poslední veřejné vystoupení v roli ministra financí. Babiše se rozhodl odvolat premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), nahradit by jej měl poslanec ANO Ivan Pilný.

Návrh rozpočtu již kritizovala opoziční ODS. Navrhovaný deficit 50 miliard korun je podle strany v době hospodářského růstu nepřijatelný. Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek dříve uvedl, že Babiš lže, když tvrdí, že předložil návrh rozpočtu na rok 2018. Ze zákona podle něj vyplývá, že Babiš přijde pouze s limity pro jednotlivé kapitoly, což je spíš pracovní návrh k diskusi.

Rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 60 miliard korun. Celkové příjmy představují 1,249 bilionu korun a výdaje 1309 bilionu korun. Loňský rozpočet počítal s deficitem 70 miliard korun, nakonec skončil v přebytku 61,8 miliardy korun.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1