Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš si při skládání vlády na ČSSD počká. Do čela strany chce sedm lidí, vyjednávání se protáhne

Babiš si při skládání vlády na ČSSD počká. Do čela strany chce sedm lidí, vyjednávání se protáhne

Hledání partnerů pro vládu či její podporu se Andreji Babišovi zřejmě protáhne. Hnutí ANO čeká, jak dopadne sjezd ČSSD, o jejíž přízeňse uchází. Dosud se mělo za to, že jasno bude už kolem 18. února, na kdy je sešlost sociálních demokratů plánovaná. O post v čele strany se ale uchází celkem sedm lidí. Podle jednoho z kandidátů Jana Hamáčka je možné, že to z celého sjezdu udělá několikatýdenní etapovou záležitost.

Křeslo předsedy ČSSD bezprostředně po volebním debaklu netáhlo. Strana utrpěla těžkou porážku, přišla o vliv a mimo jiné asi bude řešit palčivé finanční otázky. Stačilo ale pár měsíců a zájemců je náhle hned sedm. O kandidátech takto informovala Česká televize v nedělních Otázkách Václava Moravce:

Kdo kandiduje na předsedu ČSSD?

  • Jan Hamáček – kandidaturu oficiálně oznámil jako první z vlivných sociálních demokratů
  • Milan Chovanec – úřadující šéf strany je považovaný za jednoho z favoritů, ale i za „Zemanova muže“
  • Jan Jukl – zastupitel Poličky
  • Miroslav Krejčík – bývalý šéf vojenské tajné služby o plánu informoval v první polovině ledna na facebooku
  • Antonín Staněk – primátor Olomouce a poslanec za ČSSD
  • Jiří Zimola – bývalý jihočeský hejtman. Ke kandidatuře se staví spíše opatrně
  • Romana Žatecká – starostka České Lípy

Pokud se nestane něco nečekaného, lze na sjezdu očekávat spíše souboj mezi známými tvářemi sociálních demokratů. Kromě střetu o post předsedy je ale na programu i volba dalších členů vedení. O funkci místopředsedy se dle ČT uchází 30 lidí, což je nezvykle vysoké číslo.

Vnitrostranický proces se tu přímo přelévá do celostátní politiky. Na stanovisko ČSSD čeká Andrej Babiš. Dosud dával najevo, že chce mít jasno do konce února. To je ale podle Jana Hamáčka víceméně utopie. „Sjezd neskončí osmnáctého,“ odpověděl jasně Václavu Moravcovi. „Jestli si předseda hnutí ANO myslí, že to zvládneme za sedm dní, je to trošku naivní představa,“ dodal.

Hamáček považuje obsáhlý program sjezdu za pozitivum. Dle jeho představ by měl vzniknout vyjednávací tým, který by zahájil sondážní rozhovory po vzoru aktuálního koaličního jednání v Německu. V případě nejasností by se vyjednavači mohli obrátit na sjezd kvůli konzultaci nebo, aby si řekli o další mandát. „Do konce února jasno nebude,“ dodává proto jeden z hlavních favoritů o post šéfa strany, podle kterého se v Hradci Králové má rozhodnout i o samotné pozici ČSSD - tedy o tom, zda půjde do vlády, nebo ne.

Konec března

Podle Hamáčka je proto reálnější konec března. Volnější tempo ovšem hnutí ANO nebere s nadšením. „Do konce února bychom mohli mít alespoň základní slovo jdeme do toho, nebo nejdeme do toho,“ komentoval Hamáčkovy představy v ČT předseda sněmovny Radek Vondráček.

Konec února pro dokončení rozhovorů o vládě Vondráček chápe jako ideální předpoklad, na týdnu nebo dvou týdnech navíc by podle něho nezáleželo. „Náš úkol je stabilní vláda s důvěrou,“ řekl. A věří, že třetí pokus o sestavení vlády, kdy by kandidáta na premiéra navrhoval on, nebude zapotřebí.

Jeho stranický šéf Babiš v rozhovoru pro sobotní Právo připustil, že pokud ani jeho druhá vláda nezíská ve sněmovně důvěru, budou předčasné volby. Hamáček i úřadující šéf ČSSD Milan Chovanec to považují spíše za nátlak či za určité vydírání. „Andrej Babiš ví, jak uhodit hřebíček na hlavičku,“ řekl Chovanec v dopolední debatě na Primě.

Zároveň připomněl, že i když bude ČSSD mít po sjezdu, není její podpora vlády jistá. Nejčastěji je totiž diskutovaný půdorys, kde by se ANO opíralo i o SPD a KSČM. Právě účast Tomia Okamury a jeho poslanců je ale pro mnohé sociální demokraty problém. Konkrétně Chovanec říká, že jediným zájmem ČSSD ohledně vlády je, aby byla proevropská, což podle něj názory SPD vylučují. „My v ní vůbec nemusíme sedět,“ varoval Chovanec.

Hamáček naopak vládní spolupráci s ANO připouští a říká, že to může být nejméně špatná varianta. V rozhovoru pro server iDnes.cz mimo jiné uvedl, že pokud by ČSSD tolerovala jednobarevnou menšinovou vládu ANO, nepřineslo by to sociální demokracii žádnou přidanou hodnotu. Na stole je proto podle Hamáčka koalice, nebo opozice.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1