Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš znovu rázně odmítl euro. Koruna by se měnila v kurzu 20:1, řekl senátorům

Babiš znovu rázně odmítl euro. Koruna by se měnila v kurzu 20:1, řekl senátorům

Přistoupení k evropskému fiskálnímu paktu nebude mít na Česko žádné dopady, řekl dnes senátorům premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Ratifikace smlouvy, kterou ve středu podpořila vláda, může podle něho ovlivnit obraz České republiky v Evropské unii.

„Nemůžeme být na všechno negativní,“ řekl před senátory Babiš, když rekapituloval závěry prosincového evropského summitu. Fiskální pakt podle něho nemá nic společného se vstupováním do eurozóny. „Nechceme vstupovat, nevidíme na to důvod, je to teď nevýhodné,“ uvedl premiér.

Zopakoval, že Česko nechce ručit za řecké dluhy a za dluhy evropských bank. „Eurozóna se musí reformovat,“ uvedl. Babiš soudí, že při přijetí eura by se koruna měnila v kurzu 20 ku jedné, čemuž by prý asi „netleskali ani exportéři“.

Vláda předložila fiskální pakt tak, aby ke schválení ratifikace stačila v Parlamentu prostá většina. Nebude tak nutná většina ústavní.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, která byla podepsána v roce 2012 pětadvaceti členskými státy EU, tedy všemi kromě Velké Británie, Česka a Chorvatska. Platí od 1. ledna 2013 a unijní země mohou k paktu přistupovat kdykoliv.

Obsahem paktu je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.

Dále se státy zavazují zavést do rozpočtového procesu automatický mechanismus nápravy. Ten by byl spuštěn v případě, že by se stát závažným způsobem odchýlil od vyrovnaného hospodaření. Ačkoliv se na ČR jako na stát mimo eurozónu stanovená pravidla nevztahují, ta je plní již nyní a řadí se mezi rozpočtově nejodpovědnější státy EU.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1