Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiše zřejmě nepotěší. Pilný kritizuje miliardové sliby při spanilých jízdách po krajích

Babiše zřejmě nepotěší. Pilný kritizuje miliardové sliby při spanilých jízdách po krajích

Bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) chce v říjnu kandidovat do pražského zastupitelstva a do Senátu v Praze 12. Pilný, který v hnutí ANO platil za jednoho z mála kritiků, v rozhovoru pro Blesk Zprávy zkritizoval Andreje Babiše za miliardové sliby při „spanilých jízdách“ po krajích i úvahy o možné vládě opřené o komunisty s SPD.

Co rozhodlo o tom, že se pokoušíte vrátit zpět do vysoké politiky?

Primárně spíš mířím na to, že budu kandidovat do Senátu (Pilný bude kandidovat na Praze 12, kde bude jeho soupeřem i třetí z prezidentské volby Pavel Fischer, pozn. red.). A důvody jsou v podstatě dva. Nejen od svých kolegů, ale i od svých oponentů a od lidí na ulici stále slyším, že jsem z politiky neměl odcházet. Je to pro mě příjemné, ale zároveň také trochu zavazující, takže jsem začal o té kandidatuře přemýšlet.

A navíc to opticky vypadá, že z ANO začínají odcházet lidé, kteří mají podobnou krevní skupinu jako já. A myslím si, že by v hnutí ANO měly zůstat názorové proudy, které jsou sice konstruktivní, ale nevedou k takovému příliš velkému populismu. Právě tak jsem v hnutí vnímaný, a to je asi druhý důvod, proč jsem tu nabídku přijal. O to, abych byl takto vysoko na kandidátce v případě komunálních voleb, jsem neusiloval, ale byl jsem o to požádán, takže jsem té nominaci vyhověl a přijal jsem ji.

Takže se to dá chápat i tak, že je to od vás impulz, aby lidé, kteří mají třeba odlišný názor nebo se více pouští do debat s vedením hnutí, zůstali a neodcházeli?

On to není úplně vnitřní problém ANO. Jsem poměrně konzistentní ve všech svých názorech a zachovávám si svou identitu, která se nemění. A řada lidí, kteří mají tendenci k liberálnímu smýšlení a nejsou to jen podnikatelé, tak ti to oceňují a myslím, že takovéto názorové proudy by v ANO měly zůstat. Dokud to má nějaký smysl. Je ale možné, že půjdeme do toho populismu až tak daleko, mluvím například o těch celostátních skládačkách (sestavování vlády, pozn. red.), že ani já nebudu chtít něco takového dělat, ale zatím ten okamžik pro mě nenastal. Stále ještě než házím ručník do ringu, tak se peru.

Celý rozhovor čtěte na Blesk.cz.

Senátní volby se blíží. Aktuální zpravodajství i informace o kandidátech naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1