Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišova čistka u soudu. Žalobu podali i exnáměstci Hejduk a Jirsa

Babišova čistka u soudu. Žalobu podali i exnáměstci Hejduk a Jirsa

Čistka v režii vlády Andreje Babiše, v rámci níž se zrušilo na konci minulého roku na ministerstvech několik desítek míst, skončila u soudu. Jak už informovalo INFO.CZ minulý týden, na soud se v těchto dnech obrátil exnáměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský. Podle informací redakce stejný krok podnikl také bývalý náměstek na ministerstvu zemědělství Jiří Jirsa a ministerstvu práce a sociálních věcí Petr Hejduk.

Závodský se obrátil na soud se správní žalobou kvůli tomu, že nesouhlasí s průběhem svého odvolání a systemizaci považuje za účelovou.

Hejduk v úterý potvrdil pro INFO.CZ, že učinil stejný krok. „V mém případě je to trochu jinak formulované, ale v zásadě jde o správní žalobu proti stavu, který je nyní, to znamená proti postavení mimo službu na základě systemizace,“ popisuje exnáměstek MPSV.

Ten byl společně s kolegy z resortu postaven mimo službu hned 22. prosince loňského roku, tedy přímo v den, kdy vláda rozhodla o systemizaci.

Případ bývalého náměstka ministra zemědělství Jiřího Jirsy se liší. „Já stále ještě nejsem z funkce odvolaný. Nedostal jsem do ruky rozhodnutí ministerstva,“ vysvětluje pro INFO.CZ. Soud bude ale řešit jeho žalobu obecně proti systemizaci.

Další žaloby v budoucnu

„Na soud jsem se obrátil proti systemizaci, proti ustanovení vlády, která to vydala. Podal jsem to vůči všem změnám, které proběhly na ministerstvu zemědělství,“ říká Jirsa. „Nicméně, co se týká mého individuálního případu, tam to ještě právní průběh teprve bude mít. To znamená, že ještě přijde i nějaká žaloba v budoucnu,“ dodává exnáměstek.

Babišův kabinet navrhuje aktuálně i změny ve služebním zákoně. Návrh se ale setkal s množstvím připomínek v meziresortním řízení a nemá zajištěný ani hladký průchod vládou. Minulý týden o něm kabinet jednal několik hodin, aniž by došel k výsledku. Pokračovat měl dnes, jednání ale odložil.

Jak už INFO.CZ popsalo, úředníci kritizují mimo jiné změny ve služebním hodnocení. Novela by se výrazně dotkla i lidí ve vedoucích funkcích.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1