Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišova vláda má důvěru sněmovny. Vleklým opozičním grilováním se takřka promlčela

Babišova vláda má důvěru sněmovny. Vleklým opozičním grilováním se takřka promlčela

Druhý menšinový kabinet Andreje Babiše složený ze zástupců hnutí ANO a ČSSD má důvěru sněmovny. Získal ve dvousetčlenné dolní komoře 105 hlasů. Proti bylo 91 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Čtyři poslanci se hlasování nezúčastnili. Vládu při klíčovém hlasování podpořili komunisté, kteří s Babišem dříve uzavřeli dohodu o toleranci. Podpora od zástupců KSČM byla v průběhu schůze terčem setrvalé kritiky z řad opozice, která upozorňuje na fakt, že se komunisté dostávají k bezprecedentnímu podílu na moci po listopadu 1989. KSČM se hájí mimo jiné argumentem, že byla legitimně a demokraticky zvolena a má stejné právo spravovat stát jako ostatní. Zástupci vlády až na výjimky na dotazy a výhrady opozice nereagovali. Paralelně se sněmovní schůzí se v okolí dolní parlamentní komory a později přímo před její budovou konala demonstrace proti Andreji Babišovi a vládě opřené o KSČM, během které lidé premiéra vypískali.

Bývalý statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec se z jednání Sněmovny o vyslovení důvěry vládě omluvil, protože, jak uvedl, nemohl kabinet podpořit kvůli svému svědomí. Koalici chyběl také hlas Jiřího Maška (ANO), který je v Austrálii a omluvil se z rodinných důvodů. Nehlasoval ani Zdeněk Ondráček z KSČM. Z opozičního tábora chyběl jen Petr Pávek (STAN).

Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl na dotaz ČTK, že neví proč Ondráček chyběl. Ve středu ráno v dolní komoře byl, poznamenal. Důvod Ondráčkovy absence neznal ani šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik.

Hlasování Sněmovny se uskutečnilo zhruba po 14hodinové debatě. Po úvodních projevech prezidenta Miloše Zemana, který kabinet podpořil, premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) vystupovali zejména opoziční poslanci s kritikou vlády.

INFOGRAFIKA DNE: rekordy českých vlád

Poslanci hlasovali podle abecedy po jménech od Piráta Tomáše Martínka, který byl pro první pořadí vylosován. Hlasování doprovodil drobný zmatek, když předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) vyvolal omylem po Pavlu Žáčkovi jako posledním v abecedním pořadí 81. Václava Klause mladšího místo prvního Ivana Adamce (všichni ODS).

Dnešní hlasování poslanců o důvěře druhému Babišovu kabinetu se uskutečnilo 264. den od sněmovních voleb. Hnutí ANO obsadilo v kabinetu deset křesel, pět přepustilo nominantům ČSSD. Reálně má sociální demokracie jen čtyři členy vlády, když Zeman odmítl jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí. Diplomacii nyní řídí vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Babiš zase musel na poslední chvíli hledat nového ministra spravedlnosti potom, co kvůli podezřením z opisování v diplomových pracích rezignovala Taťána Malá. Stal se jím právník Jan Kněžínek.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1