Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišova vláda: parlamentní levoboček, který legitimizuje rasisty a extremisty, tvrdí experti

Babišova vláda: parlamentní levoboček, který legitimizuje rasisty a extremisty, tvrdí experti

Základní charakteristikou vlády Andreje Babiše je, že jde o vládu bez důvěry. Politologové v této souvislosti hovoří, že připomíná parlamentního levobočka, který se vyznačuje nejistotou a provizorností. Experti si všímají také toho, že se Babišův kabinet navzdory nízké legitimitě během prvních sto dnů v úřadě pustil do rozsáhlých čistek na ministerstvech nebo ve státních podnicích. Současně svým jednáním legitimizoval rasistické a extremistické síly české politiky.

Po sto dnech v úřadu lze již přistoupit k prvnímu zevrubnějšímu hodnocení menšinové vlády Andreje Babiše, která vládne bez důvěry Poslanecké sněmovny. Podle politologa Josefa Mlejnka z toho logicky pramení spory na téma, co vlastně taková vláda může, a co nikoliv, byť dle Ústavy mezi vládou s důvěrou a vládou v demisi není rozdíl.

„Velkou část času i energie premiéra a jeho hnutí si pak žádají jednání o vládě druhé, která by už měla důvěru mít. A právě skutečnost, zda dokáže sestavit vládu s důvěrou sněmovny, rozhodne o tom, zda bude Andrej Babiš úspěšný. Tuto jeho vládu proto těžko hodnotit jinak než jako určitý mezistupeň, který však Andreji Babišovi umožnil dostat se k výkonu moci. Teď se hraje o to, jak pevná a na jak dlouho ona moc bude,“ uvedl Mlejnek pro INFO.CZ.

„Vládnout sto dnů bez důvěry, a přitom neztrácet sebevědomí ani voličskou podporu, je obdivuhodný výkon,“ pokračuje v hodnocení vlády jeho kolega Lukáš Jelínek. V souvislosti s Babišovou vládou se mu dle jeho slov nejčastěji vybavuje sousloví „vlčák v masně. Přesně takto lačně si totiž vláda podle Jelínka počíná při výměnách ve státní správě a jejím obsazování svými lidmi. „Co tradičním stranám trvalo léta, a byly za to oprávněně kritizovány, to Babišův kabinet stíhá v řádu měsíců,“ říká.

„A zbytek agendy? Víc než konkrétní výstupy či návrhy zákonů sledujeme gejzír vizí a slibů za miliardy. Vláda zjevně vede permanentní kampaň. Co by šlo pochválit, je aktivita premiéra v evropské politice. Mám ovšem podezření, že mu při té příležitosti jde především o rehabilitaci jeho kauzami opředené osoby před zahraničními partnery,“ uvažuje Jelínek v rozhovoru pro INFO.CZ.

Vláda, která vznikla mimo sněmovnu

Podle politologa Milana Znoje je jednobarevná vláda hnutí ANO něco jako parlamentní levoboček. „Když ji Andrej Babiš sestavoval, nestaral se o to, zda bude mít většinu ve sněmovně. Vláda vznikala mimo sněmovnu a není divu, že nezískala důvěru a je to vláda v demisi. Přitom se ve sněmovně dala dohromady podivná většina složená z poslanců ANO, KSČM a SPD, která se ukázala být docela přičinlivá, ačkoli je to vlastně většina nechtěná,“ uvedl Znoj pro INFO.CZ.

Znoj má nicméně za to, že Babiš tuto většinu užívá pouze jako páku v nouzi. „Vládnout na tomto půdorysu zřejmě nechce,“ je přesvědčený politolog. „Zdálo by se, že je česká politika v důsledku toho paralyzovaná, ale opak je pravdou. Vláda hnutí ANO se má čile k světu. KSČM sahá po největším dílu moci od Listopadu 89 a SPD si hlídá pootevřené dveře, aby vytáhla svou protievropskou kartu,“ upozorňuje Znoj.

Politolog Lubomír Kopeček pak hovoří v souvislosti s vládou hnutí ANO v demisi především o nejistotě a provizornosti. „První aktuální rozměr těchto dvou slov: Nikdo neví jistě, jaké bude trvalejší politické uspořádání, což pochopitelně jakoukoliv vládní politiku limituje. Souvisí s tím debata, co vlastně stávající vláda může a co ne,“ uvažuje Kopeček podobně jako jeho kolega Josef Mlejnek. 

Druhý rozměr nejistoty podle Kopečka souvisí s dalším pokusem o vyslovení důvěry. „Ta nejistota a provizornost zjevně hned tak nezmizí. S tím, že vláda nedostane na první pokus důvěru se počítalo, ale ani teď víc jak dva měsíce po vyslovení nedůvěry není pořád jasné, kdy a v jaké podobě tady budeme mít vládu s důvěrou,“ připomíná Kopeček.

Třetí rozměr stávající situace pak podle něj směřuje časově za okamžik hlasování o důvěře: „I když vláda vedená ANO, ať už bude přesně vypadat jakkoliv, na druhý pokus důvěru získá, tak ta míra nejistoty a provizornosti sice klesne, ale úplně nezmizí. Ta vláda patrně bude menšinová a je otázka, zda si dokáže vyjednat nějakou stabilní dohodu, která ji umožní dlouhodobě vládnout.“

Kopeček proto nevylučuje, že se i po získání důvěry bude situace podobat letům 1996 až 1997, nebo 2007 až 2009, kdy tu byly menšinové vlády s velmi nejistým zázemím ve sněmovně, což je učinilo velmi zranitelné. „Není ale samozřejmě úplně zatím vyloučené, že se Andreji Babišovi podaří vyjednat pevnou a spolehlivou dohodu od části opozice, jako byla opoziční smlouva let 1998 až 2002,“ uvažuje Kopeček. 

Čistky navzdory služebnímu zákonu

Milan Znoj se pak pozastavuje na čistkami ve státních úřadech a podnicích. Babišova vláda podle něj v tomto ohledu připomíná Topolánkovu „noc dlouhých nožů“ z roku 2006. „Ač vláda hnutí ANO nezískala důvěru sněmovny, pustila se do čistek na ministerstvech, jako by přicházela do nepřátelského prostředí. Obchází se služební zákon, který měl zajistit depolitizaci státní správy. Andrej Babiš zaútočil na ředitele GIBSu způsobem, který vzbuzuje vážné obavy o nezávislost policie. Personálie jsou v této vládě na prvním místě,“ hodnotí Znoj.

Provisorium bez důvěry

Upozorňuje zároveň, že pokud jde o zákonodárnou iniciativu, současná vláda nikterak nevyniká. „Když se nějaké zákony chystají, tak za nimi stojí ona nepřiznaná sněmovní většina ANO, KSČM a SPD. Prvních sto dnů vlády Andreje Babiše je provisorium bez důvěry,“ říká Znoj rozhovor pro INFO.CZ. Také podle jeho kolegy Pavla Šaradína je Babišova vláda ve zvláštní situaci.

„Na jedné straně musíme konstatovat, že neměla čas se programově profilovat - a vlastně to po ní ani nežádáme, kvůli tomu, že je v demisi. Na straně druhé je velmi aktivní v neprogramových, zejména personálních záležitostech. Což jsme po ní také tak zcela nežádali,“ říká Šaradín.

Šaradínovi z toho vychází, že jde především o vládu, která je velmi aktivní v čištění politického terénu. Za zřejmě největší slabinu považuje ministra dopravy Dana Ťoka, který je ve funkci několik let a podle Šaradína selhává i v těch nejjednodušších věcech. „Jak se vláda chce představit jako efektivní, když nedokáže během mnoha měsíců ani odstranit nelegální billboardy?,“ táže se politolog.

„Hlavní negativem hnutí ANO, a tedy vlády, je ale vyjednávání s SPD. Činí z něj legitimní součást české politiky a naprosto přehlíží (až na pár výjimek) rasistický a extremistický charakter. Právě tento krok má značný vliv na atmosféru ve společnosti,“ uzavírá Šaradín.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1