Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišova vláda se hlásí k rozpočtové odpovědnosti, schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU

Babišova vláda se hlásí k rozpočtové odpovědnosti, schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU

 Vláda dnes schválila přistoupení Česka k evropskému fiskálnímu paktu. Hlásí se tím k dodržování principů rozpočtové odpovědnosti. Dokument s oficiálním názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii musí ještě ratifikovat Sněmovna a podepsat prezident. Senát už návrh schválil v srpnu 2014. Podle poslance ODS Jana Skopečka však vláda, která nemá důvěru, nemá přicházet s takto razantním krokem.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, která byla podepsána v roce 2012 pětadvaceti členskými státy EU, tedy všemi kromě Velké Británie, ČR a Chorvatska. Platí od 1. ledna 2013 a členské státy EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv.

Obsahem paktu je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.

Dále se státy zavazují zavést do rozpočtového procesu automatický mechanismus nápravy. Ten by byl spuštěn v případě, že by se stát závažným způsobem odchýlil od vyrovnaného hospodaření. Ačkoliv se na ČR jako na stát mimo eurozónu stanovená pravidla nevztahují, ta je plní již nyní a řadí se mezi rozpočtově nejodpovědnější státy EU.

V roce 2012 se v ČR podle MF diskuse o odmítnutí ratifikace stala centrálním tématem negativního vymezování vůči EU. Předmětem sporu však nebyl samotný obsah paktu a stanovení limitu pro veřejné zadlužování, ale spíše spor o to, kdo a jakým způsobem má takové limity stanovovat. Pokus o přistoupení a ratifikaci učinia vláda v minulém volebním období, avšak návrh se nepodařilo projednat ve Sněmovně. Senát návrh schválil koncem srpna 2014.

„Vláda, která nemá důvěru, nemá přicházet s takto razantním zahraničněpolitickým krokem a tlačit ho do Poslanecké sněmovny. Podle mého názoru to má dělat vláda s důvěrou,“ řekl ČTK poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Poukázal i na to, že se nyní řeší, jaká bude budoucí architektura eurozóny, například se řeší návrhy na vznik evropského měnového fondu nebo evropského ministerstva financí. „Je to další krok a další snaha salámovou metodou ubrat kus pravomocí národním státům a přesunout je na eurozónu,“ dodal.

Ministryně financí Alena Schillerová na dnešním jednání sněmovního rozpočtového výboru řekla, že vláda se k návrhu už vracet nemusela, ale po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) ho ministerstvo předložilo znovu, protože chtělo vést debatu. „Já to spíš považuji za ostudu, že jsme k němu (fiskálnímu paktu) ještě nepřistoupili,“ řekla. Přijetí paktu podle ní umožní české straně například vstupovat do některých jednání v unii.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1