Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišova vláda vábí Okamuru. V programovém prohlášení nově má i všeobecném referendum

Babišova vláda vábí Okamuru. V programovém prohlášení nově má i všeobecném referendum

Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení nově slibuje zákon o všeobecném referendu, které je jedním z klíčových bodů programu hnutí SPD Tomia Okamury. Kabinet bude ve středu žádat poslance o důvěru. SPD v minulosti uvedlo, že ministry nepodpoří kvůli programovým rozporům i personálním výhradám.

„Doplníme ústavní systém o zákon o všeobecném referendu za přísného respektování článku 6 Ústavy,“ uvádí vláda bez dalších podrobností v dokumentu v sekci nazvané Právo a spravedlnost. Zmíněný článek zakotvuje princip vlády většiny a ochranu menšin. Konkrétně stanoví, že „politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním“ a že „rozhodování většiny dbá ochrany menšin“.

Vláda neupřesnila, jaké parametry by referendum mělo mít - tedy například jak velká účast by znamenala, že je výsledek hlasování závazný, nebo na jaké otázky by se referendum mohlo vztahovat. Zástupci ANO se v minulosti vyjadřovali skepticky k požadavku hnutí SPD, aby bylo možné vypisovat i referendum o vystoupení z EU.

Ústava obecné referendum předpokládá, příslušný návrh zákona ale zákonodárci nikdy neschválili. Lidové hlasování se může konat jen na obecní a krajské úrovni, pro jeho platnost zákon stanoví několik podmínek.

Okamurovo hnutí podalo minulý měsíc do Sněmovny předlohu o zavedení obecného referenda, podle níž by obyvatelé mohli rozhodovat ve všelidovém hlasování téměř o čemkoli. Referendum by se nesmělo týkat jen otázek směřujících ke změně podstatných náležitostí demokratického řádu a ke zrušení nebo omezení základních práv a svobod. Vyloučeny by byly také otázky, které by nebyly v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva a k zásahům do soudní moci. O přípustnosti všelidového hlasování by rozhodoval Ústavní soud.

Obdobný návrh předkládal v minulém volebním období tehdy ještě Okamurův Úsvit, přičemž poslanci předlohu zamítli už v úvodním kole. Jakožto ústavní zákon by zákon o referendu musel získat nejméně třípětinovou podporu v obou parlamentních komorách.

Babiš už programové prohlášení rozeslal předsedům sněmovních stran. Ke konečné podobě návrhu uvedl, že z něj „vypadly některé formulace, které se opakovaly, a některé nadbytečné texty“. Předseda ANO dnes řekl, že počítá s tím, že vláda na první pokus důvěru nedostane. Zopakoval, že na vině jsou představitelé dalších stran, kteří podle něj odmítli s ANO jednat.

Na středeční jednání Sněmovny se chystá prezident Miloš Zeman, který plánuje vládu podpořit. Avizoval už také, že v případě druhého pokusu o sestavení vlády opět osloví Babiše.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1