Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišovy nahrávky jako útok na ústavní systém? Bělobrádek chce, aby je řešila BIS

Babišovy nahrávky jako útok na ústavní systém? Bělobrádek chce, aby je řešila BIS

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) navrhuje, aby se nahrávkami ministra financí Andreje Babiše (ANO) zabývala kromě policie i Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle něj je třeba prošetřit, zda nejde o útok na podstatu ústavního systému. Bělobrádek také doporučil, aby se prací Finanční správy v otázce jednokorunových dluhopisů zabýval kontrolní výbor sněmovny. Na zvážení podle něj je i zapojení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

„Bylo by dobré a požádám pana premiéra, aby celou situací se kromě policie zabývala i Bezpečnostní informační služba. Měla by být tím orgánem, který hlídá ústavnost, a my potřebujeme prověřit, zda nejenom se stal trestný čin, ale je třeba posoudit a vyšetřit, zda zde nejde skutečně o nějaký útok na podstatu ústavního systému,“ řekl Bělobrádek k situaci kolem nahrávek, které se objevily na internetu a na nichž Babiš hovoří s novinářem deníku Mladá fronta Dnes, který mu v minulosti patřil.

Předseda lidovců také označil za závažnou skutečnost, že se Finanční správa začala nedaněnými korunovými dluhopisy zabývat až po tlaku ze strany médií a poslanců. „Celou situaci u korunových dluhopisů i u dalších činností Finanční správy by mohly prošetřit i orgány Poslanecké sněmovny, zejména kontrolní výbor,“ řekl. Podle něho nelze připustit, aby panovaly pochybnosti o nezávislosti Finanční správy.

Podle Bělobrádka je na zvážení i to, zda by se situací ve Finanční správě a na Generálním finančním ředitelství neměl začít zabývat i NKÚ.

Činností Finanční správy by se sněmovna měla zabývat i podle poslanců TOP 09. Opoziční strana kritizuje zejména její práci se zajišťovacími příkazy kvůli placení daní, které správa podle ní využívá nadměrně. Poslanci TOP 09 chtějí od Sobotky slyšet, do jaké míry vysvětlilo ministerstvo financí využívání tohoto nástroje, který je podle strany zejména pro malé firmy likvidační.

Používání zajišťovacích příkazů kritizoval i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Finanční správa podle něj ukazuje nepřiměřeně tvrdý postoj vůči malým firmám a velkých se bojí.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1