Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bednář z odborů: Na jednání o služebním zákonu jdeme se zastaralými podklady, to je nefér

Bednář z odborů: Na jednání o služebním zákonu jdeme se zastaralými podklady, to je nefér

Odbory projednají dnes odpoledne s vládou v demisi Andreje Babiše služební zákon. Na tripartitu jdou ale nespokojené. Vadí jim neaktuální podklady, které od kabinetu dostaly. „Dostali jsme materiály, které šly do vnějšího připomínkového řízení. Od té doby proběhlo vypořádání připomínek jak s resorty, tak s námi. Máme ale zásadní připomínky, které nebyly vypořádány. Pokud se nemýlím, tak od té doby o tom vláda dvakrát nebo třikrát jednala,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Jak už INFO.CZ napsalo, o zákonu se jela radit ministryně pro místní rozvoj s Evropskou komisí. „Minimálně se dnes chci zeptat, aby mi vysvětlili, jaký je tedy výsledek těchto jednání. Pohled Evropské komise je zásadní. Mohla by uzavřít kohoutky a nedostali bychom žádné dotace,“ tvrdí Bednář.

Dnes odpoledne budete jednat na tripartitě o služebním zákonu. S čím na setkání jdete? Podle našich informací nemáte k dispozici úplně aktuální podklady k navrhované novelizaci.

Je to velká nespokojenost. Dostali jsme materiály, které šly do vnějšího připomínkového řízení. Od té doby proběhlo vypořádání připomínek jak s resorty, tak s námi. Máme ale zásadní připomínky, které nebyly vypořádány. Pokud se nemýlím, tak od té doby o tom vláda dvakrát nebo třikrát jednala. Jednání přerušila. Na tripartitu jsme ale dostali materiál starý měsíc, možná i déle. Každopádně není aktuální. Chtěli bychom, aby v sobě měl alespoň vypořádání připomínek. Nějaké drobnosti tak jsou, ale obecně se nám to zdá nefér.

Jak si to vysvětlujete?

Nemám vysvětlení. Proto dnes na jednání položím otázku, zda opravdu ten materiál, který jsme obdrželi, je ten, který má vláda na stole. Na to se dnes zeptám. To se mi opravdu nelíbí.

Jaké jsou vaše nejzásadnější připomínky k původnímu návrhu?

Hlavní připomínka je ta, že se otevírá možnost měnit náměstky, ale i všechny představené až po úroveň vedoucího oddělení. Přitom cílem zákona o státní službě bylo to, aby došlo k odpolitizování. Tímto návrhem se otevřou vrata pro politické nominanty, jako tomu bylo v minulosti. To nám vadí asi nejvíce.

Dále jde o osobní hodnocení, protože to stávající je vázané na osobní příplatek. Jestliže by nyní podle novely mělo probíhat až jednou za tři roky, tak se nám to zdá neadekvátní. Ano, je tam možnost, aby státní zaměstnanec po devadesáti dnech sám požádal svého představeného o provedení hodnocení. Ale už vidím státního zaměstnance, jak půjde proti svému představenému.

Další věc, která nám vadí, je ta, že novela mění i výběrové řízení. Když se nedohodne výběrová komise se služebním orgánem a zruší první kolo výběrového řízení, tak do toho druhého už může jít kdokoliv zvenčí, ze soukromé sféry, z byznysu a lidé, kteří mají odbornost třeba dvacet let, tak se tam nedostanou. Hrozí, že mohou nakonec vybrat nějakého kamaráda z byznysu.

Premiér v demisi Andrej Babiš ale deklaruje, že cílem změn má být vyšší flexibilita ve státní správě. Není podle vás potřeba ji opravdu do nějaké míry otevřít?

Pokud to bude odborník, který v tom daném odboru dělal a doloží to, tak proti tomu pak nic nemám. Ale je to spojitá nádoba. Tady se řeší nějaký zákon, ale ne už třeba odměňování státních zaměstnanců. Dnes jich chybí osm tisíc a jednou z příčin je právě odměňování.

Vláda jednání o služebním zákonu v minulých týdnech několikrát přerušila. Čím si to vysvětlujete?

Věřím v to, že zaprvé existuje celá řada nesouhlasných stanovisek. Nás jako odborů a pak také z politické scény. V rámci sněmovny byly velké výtky z jednotlivých politických stran, že vláda v demisi mění tak zásadní dokument, jako je zákon o státní službě. Třetí faktor je ten, že na to dohlíží Evropská komise, která tlačila na to, aby byl zákon schválen. Byli jsme poslední zemí EU, která ho přijala (existence služebního zákona je nutnou podmínkou pro čerpání eurofondů – pozn. red.). Pan premiér Babiš zadal ministryni Dostálové (ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová – pozn. red.) úkol, aby vůbec zjistila, jak by se na takovou zásadní změnu Evropská komise dívala. Možná to je ten důvod, proč se to stále posouvá.

Ministryně Dostálová výsledek jednání s eurokomisaři minulý týden interpretovala jako udělení „zelené“ pro změny. Sama EK pak ale informaci doplnila tak, že návrhy změn teprve studuje a žádné hodnocení zatím nevynesla.

Podrobnosti nevím. Minimálně se dnes chci ale zeptat, aby mi to vysvětlili, jaký je tedy výsledek těchto jednání. Pohled Evropské komise je zásadní. Mohla by uzavřít kohoutky a nedostali bychom žádné dotace.

Co tedy od dnešního jednání čekáte?

Nedokážu říct, proč se to vůbec dnes projednává, když zůstává celá řada otevřených otázek. To jsem trochu nepochopil. Nicméně je to v rámci programu. Budu očekávat odpovědi na své otázky. Co bude následovat dál, opravdu nevím. Já tam každopádně řeknu jednu věc: jsme velmi mrzutí z toho, že když se připravuje takto zásadní novela, tak odbory k tomu nebyly pozvány, aby se podílely nebo alespoň konzultovaly změny. K první i druhé stávající variantě zákona jsme byli přizvaní.

Připomínky přišly i z dalších stran, nejen od vás jako odborů.

Ano, navíc se velmi spěchá. Přitom účinnost zákona je deklarovaná až od 1. ledna příštího roku, tak nevím, proč se takovéto věci nemohou pořádně prodiskutovat v rámci legislativního procesu.

Potíže se služebním zákonem
Vláda v demisi v čele s premiérem Andrejem Babišem připravila návrh novelizace zákona o státní službě. V meziresortním řízení se setkal s řadou zásadních připomínek od jednotlivých resortů, státních firem nebo třeba odborů. Jak už INFO.CZ popsalo, jeden z problematických bodů představovaly změny v hodnocení úředníků. Tyto měly probíhat ne jednou ročně jako doposud, ale nahodileji v mnohem kratších, nebo naopak delších intervalech. Služební zákon je potřebnou součástí legislativy, bez něj by Česko nemohlo čerpat eurofondy. Potíže provázely už jeho samotný vznik. Pro zákon tehdy hlasovalo i ANO.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1