Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bělobrádek na sjezdu sudetských Němců? Nebojí se strachu malodušných našinců, ocenil Pithart

Bělobrádek na sjezdu sudetských Němců? Nebojí se strachu malodušných našinců, ocenil Pithart

Signatář Charty 77, expremiér české vlády a bývalý předseda Senátu Petr Pithart oceňuje předsedu Lidovců Pavla Bělobrádka za to, že dnes vystoupil na sjezdu sudetských Němců. „Jsem hrdý na to, že se KDU-ČSL nebojí strachu některých malodušných našinců,“ vysvětluje Pithrat v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ. Bělobrádek se stal zatím nejvýše postaveným českým politikem, který na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení vystoupil. Loni na sjezd dorazil ministr kultury Daniel Herman. Předsedu lidovců kritizují zástupci KSČM a ODS. Podle sociálních demokratů Bělobrádek vystoupil na sjezdu pouze jako předseda politické strany a nikoli jako člen vlády.

„Nemám rád, když se mluví o ,sudetských' Němcích: Slovo Sudety ničemu geograficky neodpovídá,“ zdůrazňuje v úvodu rozhovoru pro INFO.CZ Pithart. Podle něj to byl totiž nacionalistický „vynález“ – a připomíná Sudetoněmeckou stranu, kterou v roce 1933 v tehdejším Československu založil Konrád Henlein. „Tento tzv. vynález měl všechny roztroušené a dosti rozdílné české a moravské Němce, tedy Němce z Čech, Moravy a Slezska, jaksi sjednotit,“ pokračuje Pithart s tím, že po válce byl tento pojem úředně zakázán.

„Já vím, že tohle vás teď nezajímá. Mne ale ano! Stejně tak nevím, proč většina novinářů požívá věru strašidelné slovo ,lancmančaft', a ne ,krajanské sdružení'. Vy to víte? Protože to je na emoce!,“ vysvětluje Petr Pithart a vrací se k předlistopadovému režimu: „Minulý režim stál do značné míry na strašení ,německým   revanšismem' a na reálném strachu z něho - ono to totiž fungovalo. Jak tedy jinak může dnešní KSČM na Bělobrádkovu cestu reagovat než opakováním starých floskulí?  Nic jiného neumějí. A ODS? To je přece ubohé zastydlé dědictví po Václavu Klausovi.“

Klaus podle Pitharta pouze komunistické strašení chytřeji inovoval. „Když už bylo jasné, že jako ekonom nikdy zabírat nebude. Jsem hrdý na to, že se KDU-ČSL nebojí strachu některých malodušných našinců. Copak oni nevidí dnešní demokratické Německo?,“ uzavírá Pithart. Bělobrádek na akci sudetských Němců zdůraznil, že že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Dle svých slov přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván. „Samozřejmě, že nesmíme zapomínat na minulost. Hlavně na časy násilí a brutality před, při i po druhé světové válce." zdůraznil s tím, že se to už nikdy nesmí opakovat. 

Z Československa bylo po druhé světové válce vyhnáno a odsunuto okolo tří milionů Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. „Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Velká většina z nich byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit,“ připomíná ČTK.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1