Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bělobrádek si s „milými krajany“ rozuměl. Sudetoněmecký sjezd se nesl v přátelském duchu

Bělobrádek si s „milými krajany“ rozuměl. Sudetoněmecký sjezd se nesl v přátelském duchu

Letošní 68. sudetoněmecký sjezd v bavorském Augsburgu se nesl ve smířlivém a přátelském duchu. Jak čeští, tak sudetoněmečtí zástupci zdůrazňovali především to společné, nikoliv to, co dodnes rozděluje. Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) prohlásil, že přijel na návštěvu ke krajanům. Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt se zase vymezil vůči nacionalismu a prohlásil, že sudetští Němci chtějí stavět mosty mezi národy.

Bělobrádek, který je zatím nejvýše postaveným českým politikem, který se sudetoněmeckého sjezdu zúčastnil, dnes asi 2000 přítomných řekl, že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván. Sudetské Němce oslovil jako milé krajany.

„Samozřejmě, že nesmíme zapomínat na minulost. Hlavně na časy násilí a brutality před, při i po druhé světové válce. To se nikdy nesmí opakovat. Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu,“ nechal se také slyšet.

Bavorský premiér Horst Seehofer i Posselt projev Bělobrádka i jeho angažovanost ve prospěch dobrých vzájemných vztahů ocenili. Vyzdvihli také roli ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), který se loni stal prvním členem české vlády, jenž promluvil na sjezdu sudetských Němců. To byl podle Posselta průlomový okamžik.

Šéf sudetoněmeckého sdružení, které zastupuje Němce, co museli po druhé světové válce opustit Československo, také vyjádřil přesvědčení, že není možné, aby ještě v roce 2017 útočili nacionalisté na politiky, kteří se snaží o usmíření, které podle něj vyžaduje odvahu a chytrost. Bělobrádek, proti jehož účasti na sudetoněmeckém sjezdu se vyslovili komunisté nebo část ODS, by si přál, aby v budoucnu podobné návštěvy českých politiků nevyvolávaly v Česku žádnou pozornost, protože budou prostě normální.

Vedle politických projevů bylo i letos důležitou součástí sjezdu představení svébytné kultury sudetských Němců, ať už na sobotním kulturním festivalu nebo v desítkách stánků, které ukazovaly jednotlivé sudetoněmecké komunity a jejich historii. Nejvyšší sudetoněmecké ocenění - Evropskou cenu Karla IV. - letos převzal Volker Bouffier, ministerský předseda Hesenska, tedy spolkové země, která po druhé světové válce přijala po Bavorsku druhý nejvyšší počet sudetských Němců, kteří museli opustit Československo.

Letošní sjezd navázal na smířlivá vystoupení obou stran z poslední doby. Zatímco sudetští Němci se vzdali majetkových nároků, česká strana opakovaně vyjádřila lítost za příkoří způsobená Němcům při odsunu po druhé světové válce.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa. Velká většina z nich byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1