Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bez kauzy Brady státní svátek netáhl. V centru Prahy ho slavily stovky lidí, loni to byly tisíce

Bez kauzy Brady státní svátek netáhl. V centru Prahy ho slavily stovky lidí, loni to byly tisíce

Na Staroměstském náměstí dnes vpodvečer oslavily výročí 99 let od vzniku Československa stovky lidí. Mluvčí citovali z díla prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka i jeho syna Jana. V úvodu setkání vystoupili Hayato Okamura (KDU-ČSL) a scénárista David Smoljak, který kandidoval do sněmovny za STAN. Loni se na stejném místě sešlo přes deset tisíc lidí kvůli sporu o státní vyznamenání pro přeživšího holokaustu Jiřího Bradyho.

Okamura připomněl dramatickou devětadevadesátiletou historii republiky. "Tomáš Garrigue Masaryk chtěl v naší demokracii navázat na to nejlepší z předchozí konstituční monarchie a pozvednou ji na vyšší úroveň," řekl ve svém projevu. Osmadvacet let od sametové revoluce se podle něj Češi demokracii stále klopotně učí. "Po nedávných volbách je situace napjatá. Demokratické strany zůstaly v parlamentu v menšině. Většinu získaly nesystémové strany - populisté a extremisté," dodal.

Podle Smoljaka dnes slovo "svoboda" vyšlo z módy. "Vystřídala ho jiná sousloví jako 'větší bezpečnost', 'větší jistoty' nebo 'všetci kradnú'," prohlásil. Přečetl také výrok Jana Masaryka, že byla chyba, že o svobodě nechali po vzniku republiky mluvit jen básníky. "O svobodě jsme měli nechat mluvit učitele. Děti se o ní měly učit ve škole. Zcela vědecky, jako se učí číst, psát a počítat. A měl to být povinný předmět, zatraceně povinný," citoval.

Loni byl ústřední postavou setkání na Staroměstském náměstí pamětník holokaustu Jiří Brady, jemuž prezident Miloš Zeman zamýšlel udělit státní vyznamená, nakonec to ale neučinil, údajně proto, že se Bradyho příbuzný, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) setkal s dalajlamou. Brady holokaust na rozdíl od zbytku své rodiny přežil a po odchodu do Kanady o jeho hrůzách vyprávěl na školách. Za osvětovou činnost dostal kanadská, britská i německá ocenění.

Oslavy vzniku samostatného státu rozdělily české politiky loni i letos. Na ceremoniál do Vladislavského sálu Hradu loni na protest proti neocenění Bradyho nepřišli zástupci KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Letos se tam někteří opět nechystají, předem to oznámili někteří lidovečtí politici nebo zástupci STAN. Naopak předseda Pirátů Ivan Bartoš na Hrad půjde, neboť to považuje za slušnost.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1