Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bin Ládinův bodyguard roky ždímal německý sociální systém. Úřady teď obrátily a zkusí ho vyhostit

Bin Ládinův bodyguard roky ždímal německý sociální systém. Úřady teď obrátily a zkusí ho vyhostit

Bývalý bodyguard vůdce teroristické organizace Al-Káida Usámy bin Ládina byl dnes zadržen v zápodoněmecké Bochumi, kde již několik let s rodinou žije. Německé úřady se jej nyní pokusí vyhostit do Tuniska, odkud pochází, informoval deník Bild. Bulvární list před časem upozornil, že dvaačtyřicetiletý islamista Sami A. dostává od státu pro sebe a svou rodinu měsíčně v přepočtu 30 000 korun.

Policisté Samiho A. zadrželi dnes v okamžiku, kdy se přišel jako každý den přihlásit na policejní stanici. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) totiž zrušil své dřívější rozhodnutí, které vyhoštění Tunisana z Německa znemožňovalo kvůli „mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení“, kterému by mohl čelit ve vlasti. Samotná deportace bývalého bodyguardy Usámy bin Ládina se nyní připravuje.

Sami A., kterého úřady považují za potenciálně nebezpečného, přišel do Německa poprvé už v roce 1997 a finanční podporu dostává nepřetržitě od roku 2008. Západoněmecké město Bochum mu na základě azylového zákona vyplácí téměř 200 eur měsíčně. Stejnou částku dostává také jeho žena, na čtveřici dětí má pár mezi 133 a 157 eury měsíčně. K tomu mají ještě nárok na další příspěvky. Celkem tak rodina dostává více než 1160 eur (30 000 korun) měsíčně.

Jako osobní strážce Usámy bin Ládina působil Sami A. v letech 1999 až 2000. Vojenský výcvik získal v táboře v Afghánistánu. Členové jeho rodiny už mají německé občanství.

Případ Samiho A. vyvolal v Německu debatu o těžkostech, na které německé úřady narážejí při pokusech vrátit neúspěšné žadatele do země původu. Podle posledních údajů je v zemi nyní kolem 65 000 lidí, kteří by měli být deportováni, ale kvůli problémům s chybějícími dokumenty nebo nedostatečné spolupráci zemí původu deportováni být nemohou.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?
720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1