Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Biskupové se kvůli vládní krizi modlí za Česko. Halík se tvrdě pustil do Zemana

Biskupové se kvůli vládní krizi modlí za Česko. Halík se tvrdě pustil do Zemana

Čeští a moravští biskupové vyzývají k modlitbě za vyřešení současné vládní krize. V textu zveřejněném na webu České biskupské konference uvádějí, že podporují myšlenky demokracie, „založené na pravdě, spravedlnosti, vzájemné úctě a zodpovědnosti při vědomí, že vládnout znamená sloužit“. K současné politické situaci se o víkendu vyjádřil také kněz, teolog a filozof Tomáš Halík, který, ne poprvé, kritizoval prezidenta Miloše Zemana.

„Dobře chápeme rozhořčení společnosti nad současnou závažnou politickou situací v naší zemi. Aktuální dění v České republice doprovázíme modlitbou a žehnáme všem, kterým leží na srdci blaho naší země,“ uvedli biskupové.

Tomáš Halík je znám jako Zemanův kritik, naposledy se pozastavil nad jeho výrokem na adresu novinářů. Při svém setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Číně Zeman uvedl, že novináře je třeba likvidovat, neboť jich přišlo na jejich jednání příliš. „Při každé své zahraniční cestě nás překvapí novou ostudou, kterou dále vrší již nepočitatelnou hromadu, počínající vrávoráním nad korunovačními klenoty a oplzlými výroky v rádiu, od něhož musí rodiče preventivně odtahovat děti, kdykoliv se ujme slova hlava státu,“ uvedl ve svém prohlášení zaslaném ČTK Halík. Výrokem o potřebné likvidaci novinářů podle něj ale Zeman „překonal všechno očekávání“, když „sám kremelský diktátor“ musel jeho slova zmírňovat.

Halík poukázal na to, že Zeman řekl svůj vtip – jak jeho výrok označil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček – v zemi, kde jsou opoziční novináři opravdu likvidováni. „Je to projev vrcholné arogance, nebo příznak totální ztráty soudnosti? Nechal by snad nějaký národ takového vtipálka v čele státu vládnout dál?“ ptá se Halík, o němž se dříve spekulovalo jako o možném Zemanově protikandidátovi v příští volbě prezidenta. „Tentokrát bych parafrázoval zmírňující reakci Zemanova kremelského přítele: Takové politiky jistě nemáme likvidovat, avšak je životně nutné jejich počet na klíčových postech redukovat,“ uvedl Halík.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1