Boj o žalobu na Zemana: Jediní jednáme ústavně a všichni do nás kopou, říká Valachová | info.cz

Články odjinud

Boj o žalobu na Zemana: Jediní jednáme ústavně a všichni do nás kopou, říká Valachová

Nudná a zdlouhavá přetahovaná s předem známým výsledkem – to je dnešní dění ve sněmovně, která se zabývá ústavní žalobou senátorů na prezidenta Miloše Zemana. Někteří zde exhibují jako například předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, který na plénu popisoval, že je od senátorů postříkaný jejich nenávistí k hlavě státu. Kateřina Valachová z koaliční ČSSD zase hájila složitou pozici sociálních demokratů. A přestože její strana tvrdí, že Zeman při (ne)odvolání a nejmenování ministrů postupoval protiústavně, žalobu nepodpoří. Všechny ostatní její body totiž tak či onak považuje „jen“ za seznam hříchů prezidenta republiky v rovině odlišných politických názorů, ideologie anebo vidění světa.

Sněmovnu čeká skoro jistě zdlouhavé jednání o ústavní žalobě na prezidenta, avšak s dopředu jasným koncem. Většina zákonodárců, včetně sociálních demokratů, bude proti. Jaká je přesně vaše pozice?

Sociální demokracie žalobu tak, jak jí sněmovně předložil Senát, aktivně nepodpoří. Pokud by Senát předložil jedno-skutkovou žalobu týkající se neodvolání a nejmenování ministrů, což podle sociální demokracie bylo ze strany prezidenta porušením Ústavy, pak bychom takovou žalobu podpořili.

Na plénu jste řekla, že vás k tomu vede tento právní výklad: „Sněmovna musí podle Ústavy souhlasit s žalobou, aby ji mohl posoudit Ústavní soud. Souhlas dalšího ústavního aktéra neznamená, že nedojde k hodnocení a posuzování obsahu návrhu. Naopak. Další ústavní aktér je tam právě k tomu.“ Můžete to prosím vysvětlit?

My – jako sněmovna – nemůžeme zasáhnout do podoby ústavní žaloby. Vytvořil ji Senát. Na nás pouze je o ní hlasovat. A my ji samozřejmě musíme posuzovat jako celek. A upřímně řečeno, většina ústavních expertů se shoduje pouze právě na tom, co jsem řekla. Tedy že prezident porušil Ústavu při neodvolání a nejmenování ministrů. Na ostatních bodech shoda nepanuje.

Stejně to vidí třeba Piráti. Ale zatímco oni tvrdí, že když tam i tento bod je, tak to podpoří, my to vidíme opačně. Těžko můžeme podpořit žalobu, kde devadesát procent skutků nejsou z našeho pohledu nejen hrubým porušením Ústavy, ale vůbec nejsou porušením Ústavy. A pokud tady zaznělo, že ústavní žaloba vznikla k ochraně sociální demokracie, musím připomenout, že začala vznikat za zcela jiných okolností.

Původně se týkala velezrady prezidenta, týkala se směřování země, tajných služeb a podobně. Takže znova: Porušením Ústavy bylo nejmenování a neodvolání ministra, říkali jsme to celou dobu, ale takto široce a mnoha-skutkově formulovanou žalobu prostě ČSSD podpořit nemůže.

Faktem ale je, že ČSSD je v paradoxní situaci. Některé body žaloby se totiž týkají přímo vás. Například v bodě B se píše: „Prezident republiky bezprostředně po volbách do Poslanecké sněmovny konaných ve dnech 25 a 26. října 2013 usiloval prostřednictvím neveřejných a utajených jednání o to, aby se nominantem vítězné politické strany na předsedu vlády nestal její předseda Bohuslav Sobotka, ale jiná osoba, která by byla pro prezidenta republiky přijatelnější.“  

Ano. Skoro všichni tvrdí, jak nás vlastně chrání. Jaroslav Faltýnek se dokonce začal radovat, že to bylo konečně prozrazeno, že cílem žaloby je ochrana sociální demokracie. Je to pro ČSSD v posledních letech typická situace. Sociální demokracie je totiž jediná, kdo tady jedná podle Ústavy, a všichni ostatní do nás kopou, anebo nám radí.

My konáme podle Ústavy. Pouze nyní nemáme předsedu vlády, a tudíž není v naší kompetenci podat na prezidenta kompetenční žalobu ve chvíli, kdy odmítá odvolat, a pak jmenovat premiérem navrženého kandidáta na ministra. Zároveň se nyní bráníme ohnout Ústavu podáním ústavní žaloby skoro stejně, jako to předtím učinil prezident republiky. A opět – zdá se – je nám to k tíži.

Na plénu jste také řekla, že většina skutků v žalobě vypadá jako „telefonní“ seznam hříchů prezidenta republiky v rovině odlišných politických názorů, ideologie či vidění světa. A dále: „Tyto politické názory mohou plně odpovídat sociální demokracii a hlásí se k nim i poslanecký klub. Ústavní žaloba ale není prostředek soupeření na politickém kolbišti.“

Ano, některé politické názory, které v žalobě senátoři popisují, se shodují s našimi. Jako příklad uvedu zahraničně-politické směřování země. My si ale zkrátka nemyslíme, že jsou hrubým porušením Ústavy a že by ústavní žaloba měla být metodou, jak politicky bojovat s prezidentem.

A ještě něco musím říct: řeč Václava Lásky (senátor, který žalobu inicioval, pozn. redakce) byla hodně radikální. Já jsem ale ještě jednou pozorně pročetla Ústavu a popravdě řečeno moc nechápu, proč někteří politici a novináři tvrdí, že jde o odvolání prezidenta z funkce. V Ústavě nic takového není. Ústavní soud to nemusí udělat dokonce ani v případě, že shledá hrubé porušení Ústavy.

Senát podle Ústavy může podat ústavní žalobu, sněmovna s ní musí vyslovit souhlas, avšak Ústavní soud opět pouze může rozhodnout o zbavení úřadu prezidenta. Může, ale nemusí. Přitom se tady jaksi automaticky počítá s tím, že by Ústavní soud odvolal prezidenta.

To znamená, že by to mohl například neprojednat…

Česká Ústava nemá řešení nebo páku na jednotlivé ústavní instituce v případě, že nekonají. Pokud něco neuděláte jako sněmovna, prezident nebo poslanec, není síly, a není tou silou ani Ústavní soud, která by vás donutila aktivně jednat. A toto nevyřeší jedna ústavní žaloba, jak si asi myslí senátor Láska.

Co s tím?

Každý aktér musí vědět, že musí Ústavu respektovat. A pokud jde o neodvolání a nejmenování ministrů, je to chyba premiéra, který k tomu přistupuje utilitárně. A celý systém se tak rozkymácel.

Takže premiér měl v tomto případě prezidenta donutit konat?

Přesně tak.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud