Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj s větrnými mlýny? Soud projedná žalobu fyzika Ošťádala na Zemana kvůli nejmenování profesorem

Boj s větrnými mlýny? Soud projedná žalobu fyzika Ošťádala na Zemana kvůli nejmenování profesorem

Fyzik Ivan Ošťádal nevzdává boj s prezidentem Milošem Zemanem, který ho nejmenoval profesorem. Pražský městský soud bude tento měsíc projednávat další akademikovu žalobu. Fyzik se tentokrát domáhá toho, aby soud určil, že prezident postupoval nezákonně, když Ošťádalovi a Univerzitě Karlově nedoručil své rozhodnutí o nejmenování. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí soudu Markéta Puci.

Zeman nepodepsal dekrety tří navržených profesorů z Karlovy univerzity a Vysoké školy ekonomické v květnu 2015. Vedle Ošťádala, u nějž prezident poukázal na údajné někdejší kontakty s komunistickou Státní bezpečností, tak na profesuru nedosáhl ani ředitel Národní galerie Jiří Fajt a politolog Jan Eichler. Kritici to označili za nepřijatelný zásah do akademických principů.

Ošťádal nejprve podal žalobu, kterou napadal Zemanovu nečinnost ve věci jmenování profesorem. Soudy ale dospěly k názoru, že v době jejich rozhodování už prezident nečinný nebyl, protože v lednu 2016 - tedy dva měsíce po podání žaloby - napsal dopis tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V něm jasně uvedl, že Ošťádala nejmenuje. Fyzik se proti soudnímu rozhodnutí brání ústavní stížností.

Aktuální žalobou u pražského městského soudu Ošťádal napadá to, že jemu ani univerzitě Zeman své rozhodnutí o nejmenování nezaslal. Chce, aby soud prezidentovi uložil povinnost doručit rozhodnutí škole i Ošťádalovi, a také chce, aby mu prezident nahradil náklady vynaložené na soudní řízení. Senát soudce Martina Kříže bude o požadavku rozhodovat 22. listopadu.

Ošťádal v minulosti podal i další žalobu směřující přímo proti jeho nejmenování profesorem, městský soud ji však opakovaně odmítl jako opožděnou. O věci bude rozhodovat ještě Nejvyšší správní soud.

Zeman podle svých dřívějších vyjádření trvá na tom, že fyzik byl podle dochované evidence „nikoliv agentem, ale rezidentem Státní bezpečnosti, což je víc než agent". Prezident dále zmínil, že závazek spolupráce podepsala i Ošťádalova manželka. Ošťádal připouští, že poskytoval krycí adresu, protože byl „mladý a naivní". Ohledně kontaktů s StB se docenta zastal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1