Brexit by mohl Česko připravit o evropské peníze. Expertka v rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje rizika

Lucie Bednárová

Velká Británie patří k největším přispěvatelům do rozpočtu EU a její odchod z evropské osmadvacítky bude znamenat citelný výpadek v příjmech po roce 2020. Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Letáčkové se to ale může stát i dřív. Česko by proto nemělo zaspat a jednání s Brity si pohlídat.

Česká republika může z evropských fondů do konce roku 2020 získat až 24 miliard eur (přibližně 648 miliard korun), záležet bude na její šikovnosti a rychlosti. Už teď ale máme v čerpání zpoždění. Jak velký problém to je?

Kdo je Olga Letáčková?

Olga Letáčková je vystudovaná právnička a expertka na evropské fondy. Od roku 2014 působí jako náměstkyně ministryně pro místní rozvoj. Kromě problematiky fondů má na starosti také mezinárodní vztahy.

Zpoždění vzniklo, už když Evropská komise připravovala legislativu. Měla ji hotovou teprve dva týdny před tím, než mělo být možné čerpat. Tohle zpoždění se pak s námi táhlo i při přípravě národní legislativy, která musí být na tu evropskou navázána. Dopadlo to tak, že jsme byli se vším hotovi až v polovině minulého roku. Věřím ale, že to zvládneme dohnat.

Jak si tedy v čerpání vedeme?

V tuhle chvíli jsme vyzvali žadatele, aby předkládali své projekty na 70 % celkové částky, kterou může ČR do konce období 2014-2020 z evropských fondů vyčerpat. U přibližně 10 % peněz už tito lidé mají v ruce papír, že jejich projekt byl schválen a že na něm můžou začít pracovat. Podle objemu prostředků ve vyhlášených výzvách vede program zaměřený na dopravu a podle prostředků, které jsou kryté smlouvou, je v popředí program zaměřený na podporu zaměstnanosti.

Na to, že od začátku období, kdy je možné využívat peníze EU, uplynuly dva roky a my máme rozděleno jen 10 % prostředků, to nezní příliš optimisticky. Kromě zpoždění, o kterém jsme mluvily, kde dále vidíte problémy?

Mohli bychom rychleji hodnotit projekty. Některé programy s tím problém nemají, ale u jiných to trvá déle, než bychom chtěli. Průměrně by to mělo zabrat osm měsíců, ale někde je to i dvojnásobek, například v programu ministerstva průmyslu a obchodu, který se zaměřuje na podporu podnikání, technologií a inovací. Kromě počátečního nastavení v programu za to může i kapacita, protože MPO má projektů na schválení opravdu hodně. Snažíme se na tom ale pracovat.

Jak jsme na tom ve srovnání s podobně velkými a rozvinutými zeměmi v EU?

Nevybočujeme z průměru, a to i proto, že ostatní země se potýkají kvůli zmiňovanému zpoždění při přípravě legislativy s podobnými problémy jako my. U objemu prostředků ve vyhlášených výzvách k čerpání jsme na tom ve srovnání se zbytkem střední Evropy dokonce lépe. Prostor ke zlepšování tu ale určitě je.

sinfin.digital