Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brexit se prodraží i Čechům. Ministryně očekává vyšší odvody do společného rozpočtu EU

Brexit se prodraží i Čechům. Ministryně očekává vyšší odvody do společného rozpočtu EU

Za hodně reálné považuje v této chvíli česká ministryně financí Alena Schillerová to, že ČR po roce 2020 kvůli britskému odchodu z EU zvýší své každoroční příspěvky do unijního rozpočtu. Novinářům to dnes řekla v Bruselu po jednání s kolegy z dalších evropských zemí. Diskuse o příštím víceletém finančním rámci EU, tedy dlouhodobém rozpočtovém výhledu unie, však podle ní nyní teprve začínají.

„My teď momentálně počítáme, kolik bude výnos DPH a dalších daní a náš podíl. Osobně se kloním k tomu, že to je hodně reálné, že ten podíl budeme muset zvýšit. Ale jaká to budou procenta, jaká výše, to vám v této chvíli neřeknu,“ poznamenala. Když byl na konci ledna v Bruselu český premiér Andrej Babiš, stavěl se k možnosti zvýšit český příspěvek spíše odmítavě.

O budoucí podobě evropských peněz budou - kromě jiných témat - v pátek hovořit šéfové států a vlád 27 unijních zemí na neformální schůzce v Bruselu. Diskuse ale naplno začnou v květnu, na jehož počátku chce Evropská komise přijít s první konkrétní představou unijního financování po roce 2020. Snahou je vše schválit do voleb do Evropského parlamentu na jaře 2019.

Na konci března 2019 přitom z unie odejde Británie. Ta předběžně souhlasila, že do konce roku 2020 - tedy v nynějším víceletém období - veškeré své závazky dodrží.

Odchod Britů, kteří jsou čistými plátci do unijní pokladny, ale znamená v následujících letech každoroční výpadek možná až 13 miliard eur (asi 325 miliard korun), varuje komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Komise upozorňuje, že takovou mezeru není možné zaplnit jen úsporami ve chvíli, kdy se chce EU ve financích soustředit kromě tradičních oblastí jako je společná zemědělská politika či evropské fondy také na nové výzvy představované migrací, snahou o vyšší bezpečnost a lepší ochranu vnějších hranic bloku.

Právě proto už Oettinger a také šéf komise Jean-Claude Juncker začali hovořit o možnosti hledat nové zdroje unijního rozpočtu, například daň z plastů či z obchodování s emisními povolenkami. Další možností jsou právě větší příspěvky členských zemí. Diskuse o přesném řešení celé situace odstartují právě v pátek na summitu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1