Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britský novinář tvrdí, že se v Československu stal terčem komplotu. Hlavní roli hrála krásná recepční

Britský novinář tvrdí, že se v Československu stal terčem komplotu. Hlavní roli hrála krásná recepční

Zahraniční zpravodaj britské stanice BBC John Simpson tvrdí, že se v komunistickém Československu stal terčem milostného komplotu, aby mohl být zatčen v Maďarsku a donucen "podepsat nějaká prohlášení". Simpson to řekl rozhlasové stanici BBC Radio 4. V centru spiknutí, jehož povahu ale Simpson neupřesnil, byla podle něj recepční z hotelu, kterou v Československu potkal a která mu posílala milostné dopisy s návrhem setkat se v Maďarsku.

Simpson uvedl, že byl v Československu v roce 1983 pracovně na jedné mezinárodní konferenci. „O několik měsíců později přišel dopis - milostný dopis od jedné velmi atraktivní recepční z hotelu, kde jsem bydlel,“ řekl Simpson. Událost se podle něj stala v době, kdy byl zranitelný, protože se mu rozpadlo manželství.

„Dopisy chodily dál a v jednom byly fotky té dívky, nádherné fotky,“ dodal Simpson, jehož citovala agentura Press Association. „Tyhle bohužel nejsou moc dobré,“ psala dotyčná, "ale fotila jsem je doma sama," dodala. Jak ale Simpson řekl, potíž byla v tom, že si na jedné z fotografií všiml stínu fotografa.

Novinář celou věc předestřel vedení BBC, které uvědomilo tajnou službu MI5.

Dívka, známá jako Anna, podle Simpsona navrhla setkání v Maďarsku. Příslušník MI5 pak Simpsonovi řekl, že kdyby se s tou ženou potkal, vtrhl by do příslušného hotelového pokoje muž, který by tvrdil, že je její manžel. Pak by se strhla rvačka a Simpson by byl zatčen. Na svobodu by se dostal jen v případě, že by „podepsal nějaká prohlášení“.

Žurnalista dodal, že když se v roce 1989 do hotelu vrátil, Anna byla stále na recepci. Když ji pozdravil, „vyjekla a utekla dozadu do kanceláře“.

Simpson svůj příběh zveřejnil v době, kdy titulní stránky britského tisku plní aféra kolem předsedy labouristů Jeremyho Corbyna. Bulvární deník The Sun přinesl nedávno zprávu, že se lídr opozice Corbyn v 80. letech několikrát sešel s rozvědčíkem československé Státní bezpečnosti (StB). Corbyn uvedl, že to bylo nevědomky, protože ho považoval za československého diplomata. Zároveň popřel, že by mu předal nějaké tajné informace.

Britský deník The Daily Telegraph dnes na svém webu přinesl rozhovor s bývalým šéfem MI6 Richardem Dearlovem. Exředitel tajné služby v něm uvedl, že Corbyn „má co vysvětlovat“ a nejen se zveřejněným odhalením vysmívat. Podle něj je absurdní, že si Corbyn myslel, že jedná pouze s diplomatem, a měl se mu vyhýbat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1