Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brněnští zastupitelé rozhodnou o poloze nádraží. Koalice spor nejspíš ustojí

Brněnští zastupitelé rozhodnou o poloze nádraží. Koalice spor nejspíš ustojí

V úterý ve 14:00 začíná mimořádné zastupitelstvo města Brna, jehož jediným bodem je poloha budoucího dopravního uzlu jihomoravské metropole. Rada města minulý týden schválila navzdory Žít Brno a Zeleným odsun nádraží a ani včerejší koaliční schůzka na tom nic nezměnila. Hnutí ANO i nadále preferuje nádraží v odsunuté poloze. Podle informací INFO.CZ se tak bude hrát především o to, zda si jeho koaliční partneři prosadí podmínku, dle které se nebude nádraží přesouvat bez vybudování tzv. kolejového diametru. Tedy jakéhosi metra, které bude nové nádraží spojovat s městem. S nápadem podmínit jeho stavbou odsun hlavního nádraží přišli minulý týden lidovci.

S odsunem nádraží v jakékoli podobě měli naopak největší problém Žít Brno a Zelení. V zákulisí brněnské politiky se dokonce spekulovalo o rozpadu koalice. Ani jedna formace ale nakonec k podobně razantnímu kroku nepřistoupí. V danou chvíli pro ně bude prosazení podmínky, tedy že se nádraží nebude přesouvat bez vybudování metra, nejspíš maximum možného. Hnutí ANO si totiž může jakékoli usnesení prosadit společně s opozičními občanskými a sociálními demokraty, kteří přesun nádraží dlouhodobě prosazují. Celý spor o víkendu zašmodrchala výzva primátora, aby se Matěj Hollan z Žít Brno vzdal pozice náměstka pro dopravu. Žít Brno ale zatím podobný krok odmítá, koaliční partnery chce navíc tlačit k tomu, aby jim vyšli vstříc v gesci sociálních věcí.

A Zelení jsou přesvědčeni, že dnešním hlasováním debata o poloze nádraží nekončí. „Nechceme půl roku před koncem volebního období dělat teatrální gesta a tvářit se, že najednou děláme opozici těm, se kterými jsme doteď dokázali úspěšně měnit Brno k lepšímu. Jiná programově srozumitelná koaliční většina v současném zastupitelstvu ani není. Dál budeme pracovat na prosazení programu, pod který jsme se podepsali – důraz teď budeme klást hlavně na projekty kultivace veřejného prostoru včetně toho před nádražím, na ochranu a obnovu zeleně a oživování nábřeží brněnských řek. Svůj postoj k nádraží neměníme, i když se to u ostatních zastupitelů s nadšením jistě nesetká,“ uvedli Zelení ve svém prohlášení.

Na ostře odmítavé pozici na rozdíl od Zelených a Žít Brno i nadále setrvávají občanské spolky. Lze také čekat, že se jejich zástupci na dnešní jednání v hojném počtu dostaví a zastupitelům dají svůj názor hlasitě najevo. Apelovat budou na vedení města především v tom smyslu, aby splnilo svůj závazek z koaliční smlouvy, podle které má vybrat takovou variantu, která je dopravně a ekonomicky výhodná pro Brno a má prokazatelnou podporu veřejnosti.

„Požadujeme, aby se modernizace nádraží ve variantě Petrov stala prioritním projektem, protože má sloužit veřejnosti. Politici a političky by tedy neměli prosazovat odsun nádraží ve variantě Řeka, neboť je to v rozporu s názorem veřejnosti,” tvrdí Hana Chalupská z Nesehnutí. „Studie proveditelnosti v souladu s požadavky koaliční smlouvy prokázala, že varianta Petrov je technicky realizovatelná a pro Brno je dopravně a ekonomicky výhodná. Nerozvrátí totiž unikátní systém MHD, udrží význam historického jádra, zajistí postupný rozvoj jižního centra a pro město je investičně i provozně třikrát levnější, než kdyby se nádraží odsunulo,“ doplňuje Radek Kubala z aliance Občané pro nádraží v centru.

Faktem také je, že má varianta Petrov trvale vysokou podporu obyvatel Brna, jak prokazují výsledky dvou referend a dvou výzkumů veřejného mínění. „Přestože Brno od roku 2004 dalo za kampaně na podporu odsunu nádraží desítky miliónů korun, tak lidé v Brně i odborníci a odbornice z celé republiky stále trvají na modernizaci nádraží v centru,“ připomíná Miroslav Patrik z aliance, který také upozorňuje, že předchozí vedení Brna s primátorem Romanem Onderkou z ČSSD a s náměstkem Robertem Kotzianem z ODS utratilo v letech 2010 až 2014 na propagaci odsunu nádraží více než patnáct miliónů korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1