Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brno prodloužilo nájemní smlouvy 40 rodinám s dětmi v nouzi. Město se chce zbavit bezdomovectví

Brno prodloužilo nájemní smlouvy 40 rodinám s dětmi v nouzi. Město se chce zbavit bezdomovectví

Brno po roce prodloužilo nájemní smlouvy 40 rodinám s dětmi v bytové nouzi z celkových 50, které díky zapojení se do projektu Rapid Re-housin dostaly městský byt. Dvěma rodinám město smlouvy neprodloužilo kvůli problémům a najde za ně náhradníky, dalších osm ještě není v bytech rok. Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) novinářům řekl, že úspěch předčil všechna očekávání. Podle zastupitele Martina Freunda (Žít Brno), který má projekt na starosti, se Brno může úplně zbavit bezdomovectví.

Projekt prosadilo hnutí Žít Brno. Průzkum v roce 2016 zjistil v Brně kolem 400 rodin s dětmi v bytové nouzi. Město následně vyčlenilo 50 bytů a losováním do nich vybralo nájemce z řad rodin v nouzi. Stěhování bylo postupné, proto některé rodiny nejsou v bytě ještě rok, v následujících měsících se jim ale smlouvy budou prodlužovat. Podle Freunda tak projekt s jistotou překoná 80 procent úspěšnosti. „Podobné projekty byly s úspěchem odzkoušeny v zahraničí. V Česku je Brno průkopníkem. Věřím, že pozitivní zkušenosti inspirují i další města v boji proti bezdomovectví a obchodování s chudobou,“ uvedl Vokřál.

Rodinám pomáhali i sociální pracovníci. „Poskytujeme klientům podporu místo kontroly. Pracujeme na minimalizaci rizik a nepříznivých dopadů špatných rozhodnutí,“ řekl sociální pracovník Jan Milota. Velká část rodin bydlela předtím na ubytovnách. „Na ubytovně jsem jen přežívala. Vařit se chodilo přes celou chodbu a člověk musel vystát řadu. Děti jsem musela koupat doma ve vaničce. Teď máme po dlouhé době domov. Dcery mají kousek školku, jsou šťastné,“ uvedla jedna z nájemnic Agáta Oláhová.

Podle primátorova náměstka Matěje Hollana (Žít Brno) bude snahou pro příští roky vymezit několik stovek bytů pro všechny rodiny s dětmi v bytové nouzi. Žít Brno se zasazuje o vznik plánu, který by projekt zachoval i po podzimních volbách. „Ukázalo se, že téměř všechny rodiny v bytové nouzi mají kompetence pro bydlení v bytě, pokud je jim poskytnuta správná podpora. Pro nás je to jednoznačná zpráva, že se Brno může úplně zbavit bezdomovectví rodin,“ dodal Freund.

Projekt loni získal ocenění, když ho Evropská federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova vyhodnotila jako nejlepší projekt v Evropě, který řeší bytovou nouzi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1