Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel hrozí Česku za neplnění kvót sankcemi. Neustoupíme, říká Chovanec

Brusel hrozí Česku za neplnění kvót sankcemi. Neustoupíme, říká Chovanec

Česká republika nezmění svůj odmítavý přístup přístup k přijímání migrantů z Itálie a Řecka ani poté, co kvůli tomu Evropská komise některým zemím pohrozila řízením, které může skončit až před unijním soudem. Novinářům to ve čtvrtek v Bruselu řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Vnitro podle něj odmítá ustupovat z důkladného prověřování těch migrantů, které by mohlo od obou jihoevropských zemí přebírat v rámci jednorázového přerozdělování podle kvót.

ČR by měla do září přijmout přibližně 2600 lidí, zatím převzala jen 12 migrantů z Řecka. Od května 2016 ani nenabídla žádná místa do programu, který do letošního září předpokládá v unii přerozdělení 160 000 osob.

Program ostatně příliš nefunguje. Ke 12. květnu bylo přesunuto jen 18 418 osob a Evropská komise už nyní sama přiznává, že celkový počet dodržen nebude. Přesto tento týden eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos dal Maďarsku a Polsku, které zatím nepřevzaly vůbec nikoho, čas jeden měsíc na změnu přístupu. Pokud se tak nestane, zahájí podle něj komise řízení pro porušení evropského práva, které po několika stupních může skončit až před unijním soudem. Česko Avramopulos vyzval, aby přijímání migrantů obnovilo.

Na konci celého řízení by mohly země dostat od unijního soudu pokutu. O její výši nyní Chovanec nechtěl příliš spekulovat, experti ministerstva vnitra podle něj hovoří až o deseti milionech eur (asi 270 milionů Kč) základní pokuty a dalších desítkách tisíc pokuty za každý den následně nesplněné povinnosti.

„Hrajeme hru na to, kdo přijal 20 a kdo 12 lidí. Ten, kdo přijal 20, je ten správný a kdo přijal 12, ten je špatný,“ připomněl dnes český ministr vnitra, že také mnohé západoevropské země své domluvené kvóty zdaleka nenaplnily.

V pondělí nese na vládu ministr vnitra materiál, který se situací zabývá. Novinářům Chovanec připomněl, že Česká republika je v migrační krizi od počátku ochotná pomáhat postiženým zemím finančně i personálně a vyhověla vždy, když byla požádána.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1