Bude další osmičkový rok pro Česko přelomovým? Uplyne půlstoletí od Pražského jara

„Osmičkové“ roky patří v českých dějinách k těm přelomovým. V roce 1278 svedl Přemysl Otakar II bitvu na Moravském poli, při které zemřel. V roce 1348 byla založena Karlova univerzita, roku 1648 skončila uzavřením vestfálského míru Třicetiletá válka, s rokem 1848 se pojí revoluční události nebo slavné psaní Františka Palackého do Frankfurtu. Pokud se příští rok zaměříme výhradně na „krátké“ 20. století, připomeneme si sedmdesát let od komunistického převratu, padesát let od Pražského jara a především monumentální počin Tomáše Masaryka a jeho spojenců doma i v zahraničí. V roce 2018 uplyne sto let od založení Československé republiky. 

„Myslím, že téma sta let masarykovské první republiky zcela překryje další kulatá výročí. Jak tzv. vítězný únor, tak i půlstoletí od Pražského jara,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Ladislav Cabada. Podle něj je totiž přirozené, že si právě první republiku spojujeme s nadějemi a pozitivním obrazem Čechů a Čechoslováků. „Pokud si připomínáme výročí vzniku Československa, vrací se česká otázka, která tehdy byla s úspěchem vyřešena, když naplněny byly staré české sny po svobodě a samostatnosti v demokratické Evropě,“ doplňuje Cabadu jeho kolega Milan Znoj.

Jedním dechem ale upozorňuje, že v současnosti v této otázce spíše bloudíme a tápeme. „Řešení, která se nabízí, naši svobodu v demokratické Evropě spíše ohrožují. Česká národní emancipace probíhala ve znamení liberalismu a s vědomím toho, že český národ může být svobodný jenom ve svobodném nadnárodním federativním politickém režimu, který ambice velkých národů zbrzdí a s menšími národy bude jednat po právu,“ připomíná Znoj. Prvotní byl podle něj Palackého program demokratizace a federalizace rakouské monarchie.

Buď přijde změna, anebo dobudování paktu Zeman - Babiš. Jak vidí prezidentskou volbu politologové?

sinfin.digital