Byl jako buldok. Havel se mu vzpíral, mnohdy mu ale dal za pravdu, vzpomíná na Jičínského Pithart | info.cz

Články odjinud

Byl jako buldok. Havel se mu vzpíral, mnohdy mu ale dal za pravdu, vzpomíná na Jičínského Pithart

Byl jako buldok. Havel se mu vzpíral, mnohdy mu ale dal za pravdu, vzpomíná na Jičínského Pithart
 

Signatář Charty 77, předseda první porevoluční české vlády a dlouholetý předseda Senátu Petr Pithart vzpomíná v rozhovoru pro INFO.CZ na zesnulého Zdeňka Jičínského. „Byl to paradoxně právní pozitivista, zprvu ovšem ideologicky determinován, opatrný, skeptik, realista, tvrdý ve svých postojích – neustupoval, byl jako buldok, urputný, leda prohrával,“ říká Pithart.

Václav Havel podle Pitharta Jičínského nejen po straně pomlouval, ale mnohdy na něj dal. Pověst Jičínského z minulosti byla totiž, tvrdí Pithart, věru špatná. „On se tím nenechal rozhodit. S Rychetským a se mnou jsme tvořili právnické ohnisko Občanského fóra a Občanského hnutí. Celá tzv. první revoluce nebyla revolucí, ale ústavně pokrytým vyjednaným předáním moci – což si myslím já. Do nemalé míry právě díky Zdeňku Jičínském,“ nepochybuje Pithart.

Jičínský zemřel v noci na čtvrtek, bylo mu 91 let. Na začátku 60. let minulého století byl v komisi pro přípravu ústavy, na sklonku 60. let pak také poslancem, po okupaci v srpnu 1968 vyloučen z komunistické strany, patřil mezi první signatáře Charty 77, byl součástí disentu, po roce 1989 byl kooptován za Občanské fórum do federálního parlamentu, následně vstoupil do ČSSD, za kterou byl opakovaně zvolen do Poslanecké sněmovny.

„Byl to můj o dvanáct let starší kolega na katedře Obecné teorie státu a práva. Předcházely ho protichůdné pověsti: na jedné straně vyhozen z Vysoké školy politické (1964), tedy z tzv. vokovické Sorbony, na druhé straně byl s Jiřím Buguszakem spoluautorem nepochybně velmi ošklivé knihy o protilidové politice Tomáše Masaryka,“ vzpomíná Pithart s tím, že ho Jičínský pozval jako sekretáře do týmu Zdenka Mlynáře, jehož zadáním byla reforma politického systému v ČSSR. Psal se roku 1966.

„Tím mne uvedl do společenství reformistů, nejen členů KSČM. Tím je v mém životě hodně důležitý,“ svěřuje se Pithart v rozhovoru pro INFO.CZ. A dodává: „Podílel se ovšem na tvorbě socialistické ústavy 1964, což mu mnozí nikdy neodpustili. A pak změny ústavy v roce 1968 – federalizace. Jeho hlavní zájmem, nejen odborným – on skutečně se za Slováky zasazoval, ovšem ne pak za Husáka po srpnu – byla federalizace státu.“ Podle Pitharta byl ale Jičínský pro užší a pevnější svazek, který by nebyl tak snadno zneužitelný příliš silnými právy menšinových Slováků.

Není od věci připomenout, že Pithart o Jičínském napsal před necelými dvěma lety, k Jičínského devadesátinám, pozoruhodný text do dvouměsíčníku Listy. „Byl Zdeněk Jičínský teoretikem státu a práva, ústavním právníkem, politologem, nebo spíše politikem? To je právě nezodpověditelná otázka. Někdy byl tím, jindy oním, často obojím. V jeho životě se tyto role dramaticky proplétají. Šlo i nešlo leccos dohromady. Pokud mohu já svědčit, byl Zdeněk hodnotově pevně zakotvený, tvrdohlavý pragmatik, kterého nebylo snadné (tedy: bylo nemožné) – „ukecat“. Určitě se měnily spíše poměry než on,“ napsal tehdy Pithart.

Na otázku, jak na Jičínského vzpomíná v časech okolo listopadu 1989, Pithart upozorňuje, kterak Jičínský plédoval pro poměrný volební systém, přičemž Havel se tehdy klonil spíše k tomu většinovému. Jičínský prý zároveň bezděčně navedl Václava Havla k tomu, aby byl mandát prvního parlamentu jen dvouletý. „Podle mého to byla strašná chyba. Vlastně cena za to, že Havel bude pro poměrný volební systém, ale nebude muset být prezidentem déle než dva roky, což si zprvu pošetile první polistopadový prezident také myslel,“ má za to Pithart.

A zdůrazňuje: „O to se přeme od té doby. Píši o tom velmi podrobně v knize Devětaosmdesátý.“ A pak je tu ještě jedna věc. Jičínský byl, jak vzpomíná Pithart, v prosinci roku 1989 iniciátorem kooptací, které byly pokryty literou ústavního zákona. „Ovšem na hraně ústavnosti,“ míní Pithart. Podle něj to byl „nejrevolučnější“ čin Občanského fóra, jehož autorem byl – pro mnohé – „starej bolševik“. Pithart má za to, že to byla svým způsobem replika, doslova „Jičínského pomsta“ kooptací a pak vyhazovů narychlo vytvořené České národní rady v letech 1968 (kooptace) a pak 1969 (vyhazovy). „Jemu se to stalo – byl v létě 68 kooptován a pak za rok 'odvolán'. Všechno absurdní!“ uzavírá Pithart.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud