Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bylo to „v mlze“, ale miliardy z MUS jsou čisté, říká Koláček. Letí za šamany a chce se stát pastevcem

Bylo to „v mlze“, ale miliardy z MUS jsou čisté, říká Koláček. Letí za šamany a chce se stát pastevcem

Bývalý manažer Mostecké uhelné společnosti Antonín Koláček připouští, že miliardy, které získal, pocházely z „mlhavého prostředí“. Odmítá ale, že by okradl český stát. A peníze vnímá jako dar od české země.

Zítra touto dobou už bude Antonín Koláček sedět v letadle do Peru, kam se vydává na další ze svých cest – tentokrát za amazonskými šamany, jak říká „podstoupit obřad propojení s prastarou částí své duše“.

„Nastal čas na změnu,“ vysvětluje bývalý manažer MUS a dodává: „Pokud tam nezemřu, tak se moc rád vrátím domů.“

Pokud se tedy ze své cesty ve zdraví vrátí, čeká jej na podzim s velkou pravděpodobností cesta podstatně jiným směrem: za mříže švýcarského vězení.

„Nástup do vězení jsem v sobě přijal a respektuji situaci takovou, jaká je, byť ji nechápu a přijde mi absurdní,“ konstatuje Koláček ve své kanceláři, které dominuje socha Buddhy a několik oltářů.

Švýcarská justice mu odměřila v celé kauze podvodného ovládnutí MUS nejvyšší trest ze všech odsouzených – 52 měsíců. Verdikt je pravomocný, čeká se jen na stanovení termínu nástupu do vězení.

Na pobyt za mřížemi se prý nijak speciálně nepřipravuje, nicméně jeho švýcarský právník od něj dostal jasný úkol – zmapovat situaci vězeňství ve Švýcarsku a současně najít bývalému manažerovi práci, do které bude moci při výkonu trestu docházet.

„Požádal jsem právníka, aby mi našel něco v zemědělství,“ nastiňuje Koláček své plány. „Když jsem byl malý, tak jsem se chtěl starat o krávy, tak se mi to teď třeba splní…“

O převedení výkonu trestu do Čech Koláček neuvažuje: „Já mám Švýcarsko rád, o přeložení žádat nebudu,“ avizuje muž, jenž sám své jmění odhaduje na 8 – 10 miliard korun.


Obsáhlý rozhovor s Antonínem Koláčkem o jeho vnitřní proměně, penězích a mlhavé minulosti přinese HlídacíPes.org v pondělí 4. června.


Když docházejí penízky

Bývalý manažer MUS Antonín Koláček se v době, kdy vyšetřovatelé začali rozkrývat kauzu ovládnutí MUS, stal praktikujícím buddhistou: založil meditační dům v centru Prahy, provozuje školku a buddhistické centrum. Na rozdíl od ostatních odsouzených se nestáhl do ústraní.

V současné době čeká na stavební povolení, aby mohl v historických domech v pražské Rytířské ulici vybudovat projekt Slunečních lázní. Plány má velkolepé, nicméně problém je s financemi.

„V podstatě nám nyní docházejí penízky, takže teď jich nám moc nezbývá. Máme tak na rok života,“ konstatuje Koláček ve své centrální meditační místnosti, na kterou dohlíží nejen Buddha, ale také svatý Václav či obrazy s židovskými hvězdami.

Právě Koláček, klidný, tiše hovořící muž, který během rozhovoru často přemítá se zavřenýma očima a pečlivě váží slova, sehrál podle švýcarského verdiktu v celé kauze podvodného ovládnutí MUS klíčovou roli.

„Jako takový měl sílu autonomního řízení. Je tedy správné, že má TPF (Tribunal Pénal Federal – švýcarský soud, který jej odsoudil – pozn.red.) za to, že Antonín Koláček zastával funkci vedoucího,“ uvádí se v odvolacím rozsudku švýcarského soudu, který má redakce k dispozici.

Ve vězení má proto strávit nejdelší čas ze všech odsouzených. Na podzim by se pak případem měl zabývat také český soud. Ten využil skutečnosti, že oba pravomocně odsouzení – Petr Kraus a právě Antonín Koláček – dosud ve Švýcarsku nenastoupili do výkonu trestu.

Současně s trestem odnětí svobody má Koláček zaplatit také peněžitý trest ve výši zhruba čtyři sta milionů franků (v přepočtu zhruba 9 miliard korun).

„Peněžitý trest jsem dosud nezaplatil, a ani bych nemohl, protože takovou částku jsem nikdy na účtech ve Švýcarsku neměl,“ sděluje Koláček.

Podle svých propočtů má na švýcarských kontech zablokováno celkem pět miliard korun. „V Čechách jsem to nesčítal, ale zabavili mi úplně všechno na všech mých osobních účtech. Bude to v řádu desítek milionů korun,“ dodává.

Švýcaři to nemůžou pochopit

Sám Koláček se vinen necítí, nicméně jisté selhání připouští. „Vnitřně jsem přesvědčen, že je dobře, že jsme Mosteckou uhelnou restrukturalizovali a zachránili,“ říká. „Na druhou stranu – to, že jsme to nekomunikovali zcela otevřeně, to bylo velkou chybou.“

Současně konstatuje, že „lidé, kteří to tehdy vědět měli, tak také věděli”, kdo ve skutečnosti stojí za firmou Appian, která usilovala o koupi MUS. Mezi skupinou těch, kteří „věděli,“ byl podle Koláčka i Miloš Zeman, tehdejší premiér.

„Věděl, že v maximální možné míře napomáhám Appianu, aby získal MUS,“ vzpomíná Koláček na tehdejší setkání se Zemanem. „Řekl bych to takto: mohl vědět, že bych mohl být potenciálním spoluvlastníkem.“

Miliardy, které pozdějším prodejem MUS Koláček a další získali, nevnímá tento bývalý manažer jako špinavé.

„Já si myslím, že to jsou čisté peníze, byť jsou veliké. Získal jsem je v období, kdy se tu děla privatizace, rozdával se tu majetek, a bylo veřejným zájmem, aby co nejvíc peněz měli čeští lidé,“ míní Koláček.

„Takže se ta transformace musela udělat, tak jak se udělala – trošku v mlze. Když s tím nikam neutíkám a dělám to nejlepší, co umím, tak mám z mého pohledu čisté svědomí.“

Švýcarský rozsudek proto vnímá jako „absurdní a nepochopitelný“: „Jsem přesvědčen, že Švýcarsko se rozhodlo nechat si naše peníze, tak si to takto zdůvodnilo,“ říká. „Osobně si myslím, že Švýcarsko hodně miluje peníze.“

Koláček zároveň doufá v odlišný postup českého soudu. „Pozitivum je to, že české soudy znají historii České republiky a české zákony. Všichni jsme tady spolu prožili to, co nikdo na západě nikdy neprožil a nemůže to ani plně pochopit,“ popisuje.

„Je pro mě velmi šokující, že si Švýcarsko neudělalo ani právní, ani odborný posudek na naši situaci v 90. letech během transformace celé společnosti. Posuzovali to pouze ze svého mnohasetletého dlouhého období kontinuálního vývoje kapitalismu.“

Přesto už podle svých slov verdikt přijal a je se situací smířen: „Zatím mi žádný termín nástupu nebyl sdělen, ale předpokládám, že k to bude na podzim. Pro mě to však už není nepříjemné.“

„Nástup do vězení jsem v sobě přijal a respektuji tu situaci takovou jaká je, byť ji nechápu a považuji ji za absurdní. Vůbec nevím, v čem by mě mohlo vězení napravit,“ dodává.


Text vyšel na serveru HlídacíPes.org, zveřejňujeme ho v plném rozsahu se souhlasem redakce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1