Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Být dlouhodobě nemocný asi bude výhodnější. Vyšší nemocenskou schválila sněmovna

Být dlouhodobě nemocný asi bude výhodnější. Vyšší nemocenskou schválila sněmovna

Od příštího roku budou zaměstnanci v delší pracovní neschopnosti zřejmě brát vyšší nemocenskou. Sněmovna dnes schválila zvýšení procentní sazby v rámci vládní novely o pojistném na sociální zabezpečení, která má podnikatelům zjednodušit administrativu spojenou s placením odvodů. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.

Zatímco nyní dostávají zaměstnanci od 15. dne nemoci 60 procent příslušného vyměřovacího základu, nově by od 31. dne nemoci měla dávka vzrůst o šest procentních bodů a od 61. dne na 72 procent. Novinka by podle pokladů autora Jaroslava Zavadila (za ČSSD) zvýšila příští rok výdaje na nemocenské o 2,4 miliardy korun, v následujících dvou letech by to bylo 2,5 miliardy a 2,7 miliardy korun.

V prvních třech dnech nemoci zaměstnanec nedostává nic. Pak do 14. dne dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele.

Pro předlohu hlasovalo 123 ze 159 přítomných členů dolní komory, proti byli dva. Novelu nepodpořili zejména poslanci klubu TOP 09 a Starostů a ODS, většinou se hlasování zdrželi.

Sněmovna do novely vložila také zavedení elektronické neschopenky, přičemž by podle úpravy Jiřího Běhounka (za ČSSD) zůstala i možnost jejich papírové podoby. Vznikl by rovněž registr ošetřujících lékařů, který by spravovalo ministerstvo práce.

Cílem vládní novely je zjednodušit administrativu živnostníkům. Navrhované změny v ní vycházejí ze zkušeností České správy sociálního zabezpečení. Například zálohy by měly být splatné v měsíci, na který se platí. Nově by měl být stanoven měsíční vyměřovací základ pro výši záloh na pojistné na důchodové pojištění.

V nemocenském pojištění měly podle vládního záměru dostat oprávnění potvrzovat na žádosti o peněžitou pomoc v mateřství očekávaný den porodu i porodní asistentky. Sněmovna tuto pasáž ale na doporučení sociálního výboru vypustila, pravomoc mají mít dál jen ošetřující lékaři.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1