Byty příští rok zlevní. Vzroste ale počet lidí, kteří nezvládají splácet hypotéku, varuje ekonom | info.cz

Články odjinud

Byty příští rok zlevní. Vzroste ale počet lidí, kteří nezvládají splácet hypotéku, varuje ekonom

Česká republika zažívá třetí velké období růstu cen nemovitostí ve své historii, ukazuje studie, kterou ve středu představila Česká bankovní asociace (ČBA). Podle jejího hlavního poradce Vladimíra Staňury ovšem tempo růstu cen bytů zpomaluje a je před svým vrcholem, příští rok tak přijde korekce, která by měla srazit současné ceny bytů o několik procent. Staňura ovšem v rozhovoru pro INFO.CZ varuje, že poroste počet lidí, kteří nebudou zvládat platit hypotéku.

Ceny českých nemovitostí jsou u svého vrcholu a příští rok by se měly v rámci korekce o něco snížit, říká v rozhovoru pro INFO.CZ poradce České bankovní asociace Vladimír Staňura. Důvodů je podle něj několik. „Jednak již čtvrtý rok v řadě roste podle statistického úřadu počet dokončených bytů, jednak by měly přijít regulace služeb, jako je Airbnb,“ vysvětluje Staňura.

Česká národní banka uvádí, že podle jejího odhadu jsou ceny tuzemských bytů nadhodnocené asi o 15 procent. Údaje developerského indexu společnosti Deloitte ukazují, že na začátku července 2019 byla průměrná nabídková cena volných pražských bytů v developerských projektech 107,7 tisíc za metr čtvereční. To znamená meziroční nárůst asi o sedm procent, oproti roku 2014 se však cena zvýšila dokonce o 65 procent. Průměrný volný byt v Praze o velikosti 67 m2 tak stojí 7,16 milionu korun.

Taková cena je pro většinu Čechů jen velmi obtížně dosažitelná, tím spíše když centrální banka nedávno zpřísnila normy pro udělování hypotečních úvěrů. Mnohdy astronomické ceny za bydlení si tak podle Vladimíra Staňury a autora studie Tomáše Somogyie uvědomují i developerské společnosti, které v poslední době častěji přistupují k udělování různých „bonusů“ klientům. Developeři kupujícím nabízejí slevy, případně jiné nefinanční iniciativy, příkladem může být třeba garážové stání k bytu zdarma. „Takové iniciativy mi dávají smysl,“ glosuje Staňura. „Pokud metr čtvereční stojí v centru Prahy 124 tisíc, tak to si téměř nikdo nemůže dovolit. Běžný člověk často nedosáhne ani na byty, které se staví v Praze mimo centrum a které stojí přes 100 tisíc za metr čtvereční. Developeři se sice budou snažit ty ceny držet, ale myslím, že alespoň částečně budou muset sáhnout do svých marží,“ předpovídá ekonom.

Od prodejních cen bytů se pak se zpožděním odvíjejí i ceny nájemního bydlení, ke kterému je dle Staňury ekonomicky nuceno stále více Čechů. „Mladí lidé si vlastní zkrátka nemohou dovolit, a jsou tak ekonomicky dohnaní do nájmů. Na druhé straně se k nim však obracejí zčásti i dobrovolně. Často chtějí zůstat flexibilní, jít na stáž, případně vycestovat do zahraničí. A k takovým představám se zkrátka hypoteční úvěr moc nehodí,“ uvádí expert České bankovní asociace.

Ceny nájmů tak podle Staňury sice ještě mírně porostou, ovšem nijak výrazně. „Ono už také není moc kam zvyšovat. Za 60metrový byt mimo centrum Prahy dáte v průměru 22 tisíc, v Brně je to kolem 16 tisíc, a při těchto úrovních je obtížné hledat nový strop,“ říká ekonom. Studie vypracovaná pro ČBA navíc ukazuje, že za pronájem třípokojového bytu průměrný Pražan zaplatí 74 procent svého platu, Brňan pak o čtyři procentní body méně. Podíl nad 70 procent platu za třípokojový byt je podle studie vlastní velkým městům i na Slovensku a v Polsku, naopak v německém Frankfurtu či v Berlíně lidé za takový byt zaplatí méně než 55 procent čistého platu. To je však dané větší oblíbeností nájemního bydlení v západní Evropě. Zatímco například v Německu vychází podle dat z roku 2017 podíl bydlení ve vlastním ku poměru bydlení v nájmu přibližně 50:50, v České republice je to 80:20.

Ohledně výhledu rizik pro českou ekonomiku, respektive pro vývoj cen nemovitostí, Staňura zmiňuje, že se již vyčerpal prostor pro snižování míry nezaměstnanosti, která je v Česku nejnižší v celé Evropské unii. V červnu podle posledních dat evropského statistického úřadu dosáhla 1,9 procenta při celoevropském průměru 6,3 procenta. Podle výhledu Ministerstva práce a sociálních věcí by však mohl podíl nezaměstnaných v příštích letech mírně vzrůst.

„A když míra nezaměstnanosti v Česku vzroste, poroste i počet selhání u hypotečních úvěrů, korelace je u těchto dvou ukazatelů velmi silná,“ vysvětluje Staňura. Počet takových selhání je však v Česku ovšem aktuálně výrazně pod evropským průměrem, podle posledních dat je v defaultu asi 1,4 procenta hypotečních úvěrů. V případě růstu nezaměstnanosti by se tento podíl podle Staňury zvýšil jen minimálně, o jednotky procent a pro bankovní systém by riziko neznamenal. „Stabilitu systému by to neohrozilo,“ uzavírá ekonom.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud