Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čechy život baví. Spokojené jsou s ním dvě třetiny lidí, ukázal průzkum

Čechy život baví. Spokojené jsou s ním dvě třetiny lidí, ukázal průzkum

Poslední zhruba čtyři roky roste spokojenost Čechů se životem. Pozitivně ho hodnotí dvě třetiny dotázaných, ukázala data Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Spokojení jsou častěji mladší lidé s vyšším vzděláním.

Dohromady 65 procent účastníků posledního průzkumu odpovědělo, že je se svým životem spokojeno. Odpověď "velmi spokojen" ale zvolila menší část z nich, většina uvedla, že je "spíše spokojena". Neutrální odpověď "ani spokojen, ani nespokojen" si vybrala zhruba čtvrtina dotázaných a nespokojenost se životem vyjádřila jen přibližně desetina lidí.

Oproti předchozímu průzkumu z ledna letošního roku ani v meziročním srovnání se spokojenost výrazněji nezměnila. V delším časovém srovnání je ale podle CVVM patrný postupný nárůst spokojenosti od května 2013, kdy byl celkový podíl Čechů spokojených se životem pod 60 procenty.

Spokojenost se podle průzkumu zvyšuje například spolu se stupněm vzdělání, a naopak snižuje s rostoucím věkem.

CVVM provádělo průzkum v období od 6. do 19. února 2017. Zúčastnilo se ho 1023 obyvatel České republiky ve věku nad 15 let.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1