Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Centrum těšínského Slezska“ Třinec se stane statutárním městem

„Centrum těšínského Slezska“ Třinec se stane statutárním městem

Moravskoslezský Třinec se zařadí mezi statutární města. Senát obecní novelu, jak ji podal Moravskoslezský kraj, dnes schválil podle doporučení svých výborů beze změn. Předlohu ještě musí stvrdit prezident Miloš Zeman. Třinec by mohl být statutárním městem zřejmě už začátkem září.

Předloha vyvolala v horní komoře bouřlivou debatu. Například Radko Martínek (ČSSD) a Jan Horník (STAN) mluvili o devalvaci postavení statutárních měst, když Třinec nemá ani 50.000 obyvatel. "Změna mu nic nepřinese, jen náklady v řádu 100.000 korun a dobrý pocit," uvedl Martínek. V debatě padala i slova o laciném gestu.

Naopak například Miloš Vystrčil (ODS) podotkl, že statutárními městy se stávala města něčím výjimečná a výsadní. Třinec podle něho kritéria splňuje. Vystrčilův kolega z klubu Zdeněk Nytra upozornil na to, že některé dotační tituly jsou určeny pouze pro statutární města. „Třinec jako město horníků a centrum Těšínského Slezska by si postavení statutárního města zasloužilo,“ uvedl Vladimír Plaček (ČSSD).

V čele města bude stát místo starosty primátor a tamní radnice se přejmenuje na magistrát. Třinec by se také mohl členit na samosprávné části, což ale zatím tamní zastupitelstvo nepředpokládá. V současnosti je v Česku 26 statutárních měst včetně Prahy.

Předkladatelé novely Třinec charakterizují jako jedno z regionálních center Moravskoslezského kraje. V Třinci žije kolem 36.000 obyvatel. Kdyby se Třinec statutárním městem nestal, mohl by ztratit dlouhodobě budovanou prestiž, stojí ve zdůvodnění návrhu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1