Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ceny mléka jsou u nás stále pod průměrem Evropské unie, tvrdí zemědělci

Ceny mléka jsou u nás stále pod průměrem Evropské unie, tvrdí zemědělci

Výkupní ceny mléka se v Česku sice letos zvýšily, ale pořád asi o korunu zaostávají za průměrnou cenou vyplácenou v Evropské unii. Řekl to dnes předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na zasedání výboru svazu ve Větrném Jeníkově. K lepšímu postavení by českým producentům mléka podle něj pomohlo větší sdružování i otevření jejich vlastní mlékárny, o níž se už mezi členy svazu mluví delší čas. Rozpracovány jsou podle Pýchy různé varianty tohoto projektu, podrobnosti k němu zatím uvádět nechtěl.

Předseda svazu očekává, že se průměrná výkupní cena mléka v ČR za celý letošní rok nedostane nad výrobní náklady českých chovatelů dojnic. V posledních dvou třech měsících sice budou za mléko dostávat zaplaceno o něco lépe, ale v první polovině roku byly výkupní ceny zase nižší. V debatě dnes někteří zemědělci uváděli, že se už v mlékárnách mluví o zastavení růstu výkupních cen.

Průměrná výkupní cena litru mléka v ČR byla od ledna do září 8,31 koruny, zatímco v unii ve stejné době 9,25 koruny, uvádí svaz s odkazem na odborné výkazy. "Dynamika růstu spotřebitelských cen potravin i cen potravinářů u nás předstihuje dynamiku cen placeným zemědělcům. Je to zřejmé i u výrobků mléko - máslo", stojí v dnešní zprávě představenstva svazu. V porovnání s rokem 1996 je podle údajů svazu nynější cena zemědělců za mléko vyšší o čtvrtinu, cena mlékáren za máslo však o 82 procent a spotřebitelská cena za máslo o 120 procent.

Zemědělcům by podle Pýchy k větší síle na trhu pomohlo vytvoření sdružení organizací producentů mléka nebo jejich spojení do jedné odbytové organizace. "Zároveň potřebujeme, aby zemědělci vlastnili svoji mlékárnu," řekl předseda svazu. Podle jeho názoru by bylo možné tento projekt uskutečnit do roku 2020. „Ale musí se rozhodnout sami zemědělci," upozornil. Členům svazu řekl, že na spolupráci u tohoto záměru se nyní domlouvají dvě významné odbytové organizace. „Jedna už to schválila," uvedl.

Zemědělský svaz v dnešní zprávě zároveň uvádí, že saldo českého zahraničního obchodu v ČR s mléčnými výrobky je záporné. Po odečtu nezahuštěného mléka tento stav podle svazu trvá od roku 2009.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1