Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi budou mít nejspíš nárok na tříměsíční placené ošetřovatelské volno. Novelu schválili poslanci

Češi budou mít nejspíš nárok na tříměsíční placené ošetřovatelské volno. Novelu schválili poslanci

Lidé zřejmě dostanou možnost dostat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Sněmovna dnes zavedení volna vládní novelou o nemocenském pojištění schválila. Poslanci zmírnili jednu z podmínek pro jeho čerpání, a naopak nezúžili okruh lidí, kteří by mohli volno využít. Předlohu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.

Dolní komora pozměnila souhlas zaměstnavatele s ošetřovatelským volnem pro zaměstnance. Zaměstnavatel by mohl podle schváleného návrhu sociálního výboru nesouhlasit s jeho poskytnutím jen v případě vážných provozních důvodů. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) neprosadila souhlas zaměstnavatele jako výslovně nutnou podmínkou pro uplatnění nároku.

Ošetřovatelské volno by mohlo podle vládní předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Z nemocenského pojištění by dostávali ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Sněmovna odmítla úpravu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) a Gabriely Peckové (TOP 09) na zkrácení hraniční doby hospitalizace o čtyři dny.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1