Češi dluží stále víc. Celkem mají rozpůjčovány více než dva biliony korun | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi dluží stále víc. Celkem mají rozpůjčovány více než dva biliony korun

Češi dluží stále víc. Celkem mají rozpůjčovány více než dva biliony korun

Dluh obyvatel České republiky činil ke konci prvního čtvrtletí 2,18 bilionu Kč a meziročně vzrostl o 175,1 miliardy korun, tedy o 8,7 procenta. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 4,5 miliardy na 36,6 miliardy Kč. Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se meziročně snížil o 5000. Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu klesl o 10.000.

Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny alespoň tři po sobě následující splátky nebo byl zesplatněn, klesá 16 čtvrtletí v řadě a snižuje se nepřetržitě čtyři roky. „V rámci dlouhodobého poklesu celkového objemu nespláceného dluhu jsou zřejmé dva pozitivní trendy, které oba souvisí s ekonomickou situací v ČR. Na jedné straně klesá počet lidí, kteří mají problémy se splácením úvěrů na bydlení, a zároveň se snižuje průměrná nesplácená částka,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Počet klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem, tedy s nespláceným dluhem na bydlení, činil téměř 24.000. Za tři roky se počet těchto klientů snížil téměř o třetinu. Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se ve stejném období snížil o 40 procent. Jeho pokles doprovázelo snížení průměrného nespláceného dluhu připadajícího na klienta z 556.000 na 475.000 Kč.

V prvním čtvrtletí tak byly nesplácením ohroženy dluhy ve výši 11,3 miliardy korun poskytnutých na bydlení. „Ve srovnání s celkovým objemem poskytnutého dlouhodobého dluhu jde o malou část. Téměř všechny úvěry, které lidem banky na bydlení půjčily, jsou řádně spláceny. To mimo jiné ukazuje, že se banky při úvěrování chovají zodpovědně,“ dodala Novotná. Aktuálně je nesplácením ohroženo 0,65 procenta dlouhodobého dluhu.

Během prvního čtvrtletí se také snížil počet lidí, kteří měli problémy se splácením krátkodobých úvěrů. Ty nejsou určeny na bydlení, ale primárně na spotřebu. Objem krátkodobého dluhu ohroženého nesplácením klesl na 25,2 miliardy Kč, meziročně klesl o téměř dvě miliardy korun. Díky tomu podíl nespláceného dluhu klesl u krátkodobých úvěrů na 5,7 procenta.

Koncem března mělo se splácením krátkodobých úvěrů problém 281.000 lidí, tedy o 10.000 méně než o rok dříve a o 16.000 méně než na konci roku 2017. Podíl klientů, který řádně nespláceli své krátkodobé úvěry, činil 11,6 procenta, a byl tak nejnižší od konce roku 2015. U ohroženého krátkodobého dluhu se průměrná nesplácená částka za poslední tři roky snížila o čtvrtinu na 90.000 Kč.

Objem celkového dluhu obyvatel naopak stále roste, zvedla se i průměrná částka, kterou si lidé půjčují. Zatímco se počet klientů meziročně nezměnil, průměrná částka na klienta vzrostla o devět procent v případě dlouhodobého dluhu a o osm procent u krátkodobého dluhu. Každý klient s hypotečním úvěrem nebo úvěrem ze stavebního spoření tak v prvním čtvrtletí dlužil v průměru 1,55 milionu korun, zatímco průměrná částka krátkodobého dluhu dosáhla v průměru 183.000 korun.

„Nízká nezaměstnanost a rostoucí reálné mzdy vedou mimo jiné k tomu, že roste schopnost spotřebitelů splácet své úvěry. Lidé si uvědomují, že zvládnou splácet vyšší měsíční částky, než jak tomu bylo dříve, a proto jsou také ochotní půjčovat si více peněz,“ shrnul ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl důvody rostoucí průměrné částky krátkodobého dluhu.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.