Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi dluží stále víc. Celkem mají rozpůjčovány více než dva biliony korun

Češi dluží stále víc. Celkem mají rozpůjčovány více než dva biliony korun

Dluh obyvatel České republiky činil ke konci prvního čtvrtletí 2,18 bilionu Kč a meziročně vzrostl o 175,1 miliardy korun, tedy o 8,7 procenta. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 4,5 miliardy na 36,6 miliardy Kč. Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se meziročně snížil o 5000. Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu klesl o 10.000.

Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny alespoň tři po sobě následující splátky nebo byl zesplatněn, klesá 16 čtvrtletí v řadě a snižuje se nepřetržitě čtyři roky. „V rámci dlouhodobého poklesu celkového objemu nespláceného dluhu jsou zřejmé dva pozitivní trendy, které oba souvisí s ekonomickou situací v ČR. Na jedné straně klesá počet lidí, kteří mají problémy se splácením úvěrů na bydlení, a zároveň se snižuje průměrná nesplácená částka,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Počet klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem, tedy s nespláceným dluhem na bydlení, činil téměř 24.000. Za tři roky se počet těchto klientů snížil téměř o třetinu. Objem nespláceného dlouhodobého dluhu se ve stejném období snížil o 40 procent. Jeho pokles doprovázelo snížení průměrného nespláceného dluhu připadajícího na klienta z 556.000 na 475.000 Kč.

V prvním čtvrtletí tak byly nesplácením ohroženy dluhy ve výši 11,3 miliardy korun poskytnutých na bydlení. „Ve srovnání s celkovým objemem poskytnutého dlouhodobého dluhu jde o malou část. Téměř všechny úvěry, které lidem banky na bydlení půjčily, jsou řádně spláceny. To mimo jiné ukazuje, že se banky při úvěrování chovají zodpovědně,“ dodala Novotná. Aktuálně je nesplácením ohroženo 0,65 procenta dlouhodobého dluhu.

Během prvního čtvrtletí se také snížil počet lidí, kteří měli problémy se splácením krátkodobých úvěrů. Ty nejsou určeny na bydlení, ale primárně na spotřebu. Objem krátkodobého dluhu ohroženého nesplácením klesl na 25,2 miliardy Kč, meziročně klesl o téměř dvě miliardy korun. Díky tomu podíl nespláceného dluhu klesl u krátkodobých úvěrů na 5,7 procenta.

Koncem března mělo se splácením krátkodobých úvěrů problém 281.000 lidí, tedy o 10.000 méně než o rok dříve a o 16.000 méně než na konci roku 2017. Podíl klientů, který řádně nespláceli své krátkodobé úvěry, činil 11,6 procenta, a byl tak nejnižší od konce roku 2015. U ohroženého krátkodobého dluhu se průměrná nesplácená částka za poslední tři roky snížila o čtvrtinu na 90.000 Kč.

Objem celkového dluhu obyvatel naopak stále roste, zvedla se i průměrná částka, kterou si lidé půjčují. Zatímco se počet klientů meziročně nezměnil, průměrná částka na klienta vzrostla o devět procent v případě dlouhodobého dluhu a o osm procent u krátkodobého dluhu. Každý klient s hypotečním úvěrem nebo úvěrem ze stavebního spoření tak v prvním čtvrtletí dlužil v průměru 1,55 milionu korun, zatímco průměrná částka krátkodobého dluhu dosáhla v průměru 183.000 korun.

„Nízká nezaměstnanost a rostoucí reálné mzdy vedou mimo jiné k tomu, že roste schopnost spotřebitelů splácet své úvěry. Lidé si uvědomují, že zvládnou splácet vyšší měsíční částky, než jak tomu bylo dříve, a proto jsou také ochotní půjčovat si více peněz,“ shrnul ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl důvody rostoucí průměrné částky krátkodobého dluhu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1