Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi fandí Kajínkovi. Většina z nich považuje jeho propuštění z vězení za správné

Češi fandí Kajínkovi. Většina z nich považuje jeho propuštění z vězení za správné

S rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana omilostnit doživotně odsouzeného vraha Jiřího Kajínka souhlasí 54 procent lidí, proti jich je 36 procent. Dvě pětiny občanů si ale myslí, že prezident se k tomuto kroku odhodlal kvůli tomu, že mu zvýší popularitu. Podle 29 procent lidí chce Zeman odlákat pozornost od svého postoje v současné vládní krizi. Vyplynulo to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi, která jeho výsledky v neděli zveřejnila.

Prezident v týdnu prohlásil, že Kajínek od něj dostane milost ve druhé polovině května. Rozhodnutí o udělení milosti je podle něj připraveno a podepíše ho po návratu z návštěvy Číny. Před prezidentskými volbami v roce 2013 přitom řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Dosud dal Zeman sedm milostí.

Se současným záměrem Zemana dát Kajínkovi milost nesouhlasí podle Medianu, který se dotazoval 700 lidí, zejména vysokoškoláci, lidé z větších měst a ti, kteří se k prezidentovi staví kritičtěji.

To, že motivací pro Zemana k udělení milosti Kajínka byla víra v jeho nevinu nebo pocit, že je dlouho ve vězení, uvedlo v průzkumu 34 procent veřejnosti. Respondenti si ale mohli vybírat z více možností, co podle nich motivovalo Zemana k plánovanému omilostnění Kajínka. Dalších 68 procent se tak přiklonilo i k dalším variantám, a to ke snaze zvýšit si popularitu nebo odvést pozornost od vládní krize.

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil.

Kajínek má ale řadu sympatizantů, kteří jsou přesvědčení o jeho nevině v kauze dvojnásobné vraždy. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování. Letos v dubnu Zeman uvedl, že vážně uvažuje o milosti pro Kajínka, protože není zcela přesvědčen o jeho vině. Podpořil ho v tom dlouholetý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, v kauze podle něj přetrvávají pochybnosti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1