Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi mají nejraději Slováky. Roste obliba Vietnamců a Číňanů

Češi mají nejraději Slováky. Roste obliba Vietnamců a Číňanů

Češi mají z národnostních skupin nadále největší sympatie ke Slovákům. Za poslední rok stoupla také sympatie k Vietnamcům a Číňanům. Naopak nesympatie vyjadřují lidé v Česku nejvíce k Arabům a Romům, míra antipatie k oběma etnikům ale za poslední rok oslabila. Vyplývá to z letošního průzkumu, jehož výsledky dnes poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). S výjimkou Vietnamců a Arabů se ale míra sympatií či nesympatií k jednotlivým národnostním skupinám v čase příliš nemění.

Slováci jsou sympatičtí čtyřem pětinám Čechů, opačně je vnímá jedno procento občanů. S odstupem následují Poláci, kterým projevuje náklonnost polovina lidí. Sympatie převažují nad nelibostí ještě u dalších šesti menšin. Jsou to Řekové, které má v oblibě 38 procent Čechů, dále Židé (30 pct), Vietnamci (37 pct), Němci (34 pct), Maďaři (30 pct) a Bulhaři (25 pct). Sympatie k Vietnamcům dokonce za poslední rok vzrostly na nejlepší hodnotu od roku 2013, kdy CVVM údaj poprvé zjišťoval.

U čtveřice národností převažují antipatie nad sympatiemi, ale největší podíl tvoří neutrální hodnocení. Patří sem Srbové, Rusové, Číňané a Ukrajinci. Rusy má v oblibě čtvrtina Čechů, Srby 22 procent, Ukrajince a Číňany shodně 21 procent Čechů. Vnímání Číňanů se za poslední rok zlepšilo.

Nelibost převažuje v hodnocení Rumunů, Albánců, Arabů a Romů. Nejhůře v hodnocení dopadli Arabové a Romové, kteří jsou nesympatičtí 73 procentům občanů ČR. Ve vztahu k Arabům rostly krajní nesympatie v letech 2015 a 2016. V minulém roce se růst zastavil. Letos byli Arabové velmi nesympatičtí pro 37 procent občanů, zatímco loni to bylo 41 procent.

Postoj k Arabům je ovlivněn životní úrovní respondentů, uvedlo CVVM. Dotazovaným se špatnou životní úrovní jsou Arabové velmi nesympatičtí v 50 procentech případů, zatímco lidem s dobrou životní úrovní ve 34 procentech. Podobně to vychází i v případě názoru na Romy. Výrazný rozdíl je podle CVVM v názorech na Araby mezi voliči Miloše Zemana a Jiřího Drahoše, kde jsou odpovědi 'velmi nesympatičtí' v poměru 45 ku 32 procentům. V tomto pohledu byli také odlišnosti v sympatiích k Rusům, které vyjadřovali spíše Zemanovi voliči (35 pct) než Drahošovi (18 procent).

CVVM se pro srovnání ptá také na sympatie a odpor vůči Čechům. Pozitivně je vidí 86 procent lidí, nesympatičtí jsou jednomu procentu. Zbylých 12 procent představují odpovědi 'ani sympatičtí, ani nesympatičtí' a jedno procento neví. V průzkumu se CVVM dotazovalo mezi 3. a 15. březnem 1061 lidí ve věku od 15 let.

Podle nedávných informací Českého statistického úřadu žilo v Česku ke konci roku 2016 493 tisíc cizinců, což bylo nejvíc od roku 1993. Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci (téměř 110 tisíc), následovali Slováci (107 tisíc) a Vietnamci (58 tisíc). Nejpočetnější národnostní menšinou v Česku jsou Romové, kterých podle odhadů koordinátorů v Česku žije 245 tisíc a tvoří tak téměř 2,3 procenta obyvatel republiky.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1