Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi nesnáší reklamy. Na milost berou jen ochutnávky v obchodech

Češi nesnáší reklamy. Na milost berou jen ochutnávky v obchodech

Nejvíce obtěžuje Čechy reklama v televizi, na internetu a v podobě letáků do schránek. V posledním roce vykazují růst přesycenosti reklamou především sociální sítě, internet a televize. Reklamě nevěří 72 procent populace. Vyplývá to z z posledního výzkumu České marketingové společnosti Češi a reklama 2017.

„Nejpopulárnější formou reklamy zůstávají ochutnávky a prezentace produktů, a to především mezi ženami. Čísla říkají, že téměř dvě pětiny populace by uvítaly více ochutnávek a prezentací výrobků přímo v místě prodeje," uvedl viceprezident asociace POPAI CE Daniel Jesenský.

Příliš mnoho reklamy je podle 82 procent respondentů na TV Nova, dle 75 procent pak v TV Prima. Internetová reklama vadí 60 procentům lidí, inzerce na sociálních sítích vadí 44 procentům Čechů. Letáky v poštovních schránkách nechce 58 procent populace.

Reklamě nevěří 72 procent populace - vůbec jí nevěří 21 procent a spíše nevěří 51 procent. Průzkum ale ukázal, že nedůvěra v reklamu se dlouhodobě snižuje. V roce 2014 uvedlo 29 procent lidí, že reklamě vůbec nevěří. Devíti z deseti Čechů vadí nejvíc přerušování pořadů reklamními bloky. To, že reklama manipuluje lidmi, si myslí 84 procent populace.

Naprosto zakázat by si lidé nejčastěji přáli reklamu na cigarety, s tím souhlasí 37 procent populace, naprostou volnost by naopak ponechalo 28 procent Čechů. Sexuální a erotické motivy vadí v inzerci 31 procentům lidí. Náboženské motivy v reklamě by zakázalo 27 procent Čechů. „Dlouhodobá tolerance se projevuje u reklamy na pivo, víno a volně prodejné léky," uvedl David Říha z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. Reklamu na pivo by zakázalo jen osm procent populace.

Za vítaný zdroj informací považuje reklamu 41 procent české populace, častěji přiznávají pomoc reklamy ženy a lidé, kteří tráví více času na internetu. V posledních letech nedošlo k výrazným změnám. Výzkum Češi a reklama probíhá od roku 1993. Letos se ho zúčastnilo 1 040 respondentů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1