Češi po válce šikanovali německé děti. V zajateckých táborech umíraly na záškrt a úplavici

Jan Januš

Poválečný odsun Němců z českého území patří k nejtemnějším okamžikům našich dějin. Tvrdé a mnohdy devastující dopady měla tehdejší doba rovněž na zhruba 100 tisíc česko-německých dětí. Češi jim často nadávali do germánů a různě jim ubližovali. Právně byly mnohé z obětí najednou bezprizorní. Patrně více než 10 tisíc dětí, nejen česko-německých, skončilo po druhé světové válce v internačních táborech. Žily tam ve strašných podmínkách. Historii, před kterou jsme se snažili dlouhodobě zavírat oči, rekapituluje výstava Děti nepřítele? v Ústí nad Labem. K vidění bude už jen o tomto víkendu.

„Děti trpěly podvýživou a nemocemi jako například střevní katar, záškrt nebo úplavice, na jejichž následky i umíraly. Na příkaz ministerstva vnitra měly být všechny děti do 14 let koncem léta 1945 z táborů propuštěny, ale v praxi se tam nacházely ještě o rok později,“ dočteme se na jednom z panelů vizuálně velmi úsporné výstavy Muzea města Ústí nad Labem, která nechává promlouvat zejména fakta. Celkovou prázdnotou prostoru a strohostí exponátů podporuje tísnivý pocit z přečteného.

„Zoufalá situace česko-německých dětí nekončila ani jejich propuštěním z tábora. Nařízení z Prahy sice změnila oficiální postavení těchto dětí z právního hlediska, ale málokdy skutečně změnila jejich vnímání v rámci české společnosti. V některých regionech musely podobně jako německé obyvatelstvo nosit bílé pásky a dostávaly stejně nízké příděly potravin,“ stojí pak na dalších řádcích.

Historik Šustek: Češi uvěřili nechutné propagandě, nejsme proradný národ

sinfin.digital